Po třiapadesáti letech se čeští a ukrajinští archeologové vrátili do jeskyně Moločnyj Kamiň v ukrajinských Karpatech. Společná výprava odborníků z Archeologického ústavu Akademie věd ČR Brno a Archeologického ústavu Národní akademie věd Ukrajiny navázala na průzkum z roku 1972 a prověřila možnosti jeho pokračování s využitím moderních vědeckých metod.
Původní výzkum tehdy doložil opakované krátkodobé pobyty lovců z období mladého paleolitu. Archeologové zároveň odkryli velké množství zvířecích kostí, především pozůstatků jeskynních medvědů. Právě na tyto nálezy nový tým navázal.
Během výpravy archeologové odebrali sedm vzorků uhlíků určených pro radiouhlíkové datování. Vybrané kosti budou analyzovány radiouhlíkovou i uran-thoriovou metodou. Klíčovou součástí výzkumu je také odběr deseti vzorků pro analýzu sedimentární DNA, která dokáže zachytit genetické stopy zvířat i lidí přítomných v jeskyni, a to i v případech, kdy se žádné kosterní pozůstatky nedochovaly. Dva vzorky sedimentu navíc poslouží ke geochemické analýze.
Jeskyně leží ve vápencovém skalním masivu Moločnyj Kamiň v nadmořské výšce přibližně 740 metrů. Její vědecký význam přesahuje místní měřítko. Jde o jedinou jeskynní lokalitu na Zakarpatí a jednu ze tří doposud známých míst v ukrajinských Karpatech, kde je doložena přítomnost pravěkého člověka. Larissa Kulakovska z kyjevského archeologického ústavu označila zahájený interdisciplinární výzkum za otevření „další kapitoly dávné historie tohoto regionu“.
Zdroj: autorský text / ČTK
