Praha a Zlín lákají statisíce návštěvníků, získávají výborná hodnocení a vykazují přesvědčivé výsledky. Brněnská zoo za nimi výrazně zaostává. Přesto na její provoz město každoročně přispívá desítkami milionů korun. V přepočtu na návštěvníka je podpora téměř sedmkrát vyšší než ve Zlíně.
Praha a Zlín ukazují, jak na to
Zoo Praha v roce 2025 přivítala 1,45 milionu návštěvníků. Vedle vysoké návštěvnosti dosahuje mezinárodních úspěchů v ochraně ohrožených druhů. Na Googlu získává hodnocení 4,8 hvězdičky z pěti.
Ještě zajímavější je příklad Zoo Zlín. Přestože sídlí v podstatně menším městě než Brno, přilákala rekordních 812 tisíc návštěvníků. Také její hodnocení na Googlu dosahuje 4,8 hvězdičky.
Zlín navíc vyniká hospodařením. Město mu v roce 2025 poskytlo provozní příspěvek přibližně 30 milionů korun, tedy pouhých 37 korun na návštěvníka. Zahrada dokonce díky vysokým vlastním příjmům nepotřebovala celou plánovanou provozní podporu.
Brno: Málo návštěvníků, hodně peněz od města
V ostrém kontrastu stojí Zoo Brno. V roce 2025 ji společně se střediskem Hlídka navštívilo 343 tisíc lidí. Přestože šlo o rekord organizace, ve srovnání se Zlínem je návštěvnost méně než poloviční.
Ještě výraznější rozdíl odhalují finance. Brno poskytlo zoo provozní příspěvek 86 milionů korun, tedy přibližně 251 korun na návštěvníka. To je téměř sedmkrát více než ve Zlíně. Dalších 13 milionů korun město poskytlo na investice. Celková přímá podpora tak dosáhla přibližně 99 milionů korun.
Finanční soběstačnost brněnské zoo přitom podle výroční zprávy činila pouze 41,93 procenta. Zlín vykazoval za rok 2024 provozní soběstačnost kolem 89 procent.
Ani návštěvníci Brno nešetří
Rozdíly potvrzuje také hodnocení na Googlu. Zatímco Praha a Zlín získávají shodně 4,8 hvězdičky, Brno pouze 4,2. V porovnávané trojici tak jednoznačně zaostává. V recenzích se objevuje kritika zastaralých expozic, údržby, návštěvnického komfortu či nepřehledných tras. Problémy s atraktivitou areálu a infrastrukturou přitom nejsou nové. Upozorňovaly na ně již dřívější rozvojové dokumenty. Nabízí se proto otázka, proč se dlouhodobé nedostatky nepodařilo odstranit dříve, když město zahradě pravidelně poskytuje tak významné prostředky.
Zoologické zahrady samozřejmě nejsou běžné komerční podniky. Zajišťují ochranu ohrožených druhů, vzdělávání i odbornou péči o zvířata. Samotná návštěvnost proto nemůže být jediným měřítkem úspěchu.
Rozdíly jsou však natolik výrazné, že si zaslouží vysvětlení. Praha dokazuje, že zoo může mít mezinárodní renomé a mimořádnou návštěvnost. Zlín ukazuje, že může být zároveň ekonomicky velmi soběstačná. Brno naproti tomu kombinuje vysokou závislost na městském rozpočtu, slabší návštěvnost a horší hodnocení veřejnosti. Brněnská radnice by proto měla vysvětlit, proč musí daňoví poplatníci přispívat na každého návštěvníka téměř sedmkrát více než ve Zlíně a kdy se tento nepříznivý poměr začne měnit.
Zdroj: autorský text
