Ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Ivan Duškov hodlá změnit způsob, jakým pojišťovna platí nemocnicím. Část úhrady by měla být podmíněna skutečnou kvalitou poskytované péče, nikoli pouhým objemem výkonů. Inspirací je takzvaný přístup value-based healthcare, v němž jsou poskytovatelé odměňováni podle výsledků léčby. V tuzemsku s ním ale narazil na odpor části odborné veřejnosti, která vnímala takové hodnocení jako urážku. Duškov se přesto nevzdává.
Konkrétní pravidla se nepodařilo prosadit do dohodovacího řízení pro rok 2027, část témat se ale podle ředitele otevřít podařilo, například sledování úspěšnosti při totálních endoprotézách. Pro rok 2028 plánuje VZP rozsáhlejší zavedení systému, který zohlední i zpětnou vazbu od pacientů.
Právě komunikace lékařů s pacienty je přitom podle Duškova oblast, která bolí více než samotná zdravotní péče. „Je potřeba opustit paternalistický a direktivní přístup některých lékařů. Měli by být více komunikativní, vysvětlující i vlídní,“ řekl šéf pojišťovny. Zvlášť u onkologických diagnóz, kde je vyděšen jak pacient, tak celá jeho rodina, je přívětivý přístup podle něj zásadní. VZP proto podporuje koordinátory péče v onkologických centrech a chce tuto pozici rozšířit i na další diagnózy jako srdeční selhání, iktus, diabetes nebo duševní onemocnění. Koordinátoři by mohli fungovat přímo pod pojišťovnou.
Duškov se věnuje i prevenci. VZP spouští projekt s příspěvkem osm tisíc korun pro lidi, kteří s pomocí odborníků překonají nadváhu, obezitu nebo prediabet. Praktičtí lékaři budou vytipovávat vhodné kandidáty, tým specialistů pro ně sestaví individuální terapeutický plán zahrnující pohyb i jídelníček. Příspěvek bude podmíněn úspěšným absolvováním programu.
Ke zpřístupnění primární péče v podvybavenýhc regionech VZP využívá bonusy pro lékaře, zvažuje měsíční stipendium deset tisíc korun pro mladé lékaře při specializačním vzdělávání výměnou za závazek zůstat v regionu, a nabízí příspěvek až milion korun za otevření praxe tam, kde péče chybí. Překážkou ale zůstává zázemí pro celou rodinu, pracovní příležitosti pro partnery a občanská vybavenost.
Sporným tématem je nový úhradový mechanismus pro gynekology platný od letošního roku, kdy dostávají agregovanou platbu za registrovanou pacientku, která v posledních dvou letech absolvovala preventivní prohlídku. Česká lékařská komora ho kritizuje, naopak Česká gynekologická a porodnická společnost se Sdružením soukromých gynekologů za ním stojí. Z dostupných dat VZP vyplývá, že příjmy poklesly méně než pětině ordinací, zbývajícím čtyřem pětinám nový systém naopak přináší více peněz. V příštím roce bude agregovaná platba navýšena.
V otázce rušení porodnic s méně než šesti sty porody ročně Duškov varuje před mechanickým uplatňováním číselné hranice. Pokud by zavření porodnice znamenalo, že by ženy cestovaly dvě a půl hodiny jinam, má být zachována. Za klíčové považuje kvalitativní ukazatele a vyčítá pracovní skupině ministerstva zdravotnictví, že v ní nepůsobí porodní asistentky.
Na září VZP chystá spuštění inovačního portálu pro sběr projektů z oblasti diagnostiky, prevence a léčby. Vybrané projekty pojišťovna otestuje v pilotním režimu. Ve hře je i rozvoj jednodenní chirurgie nebo aktivní výběrová řízení na poskytovatele péče v regionech. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch přitom chce, aby pojišťovny přestaly být podle Duškových slov „líní kapříci na dně rybníku“ a začaly systém aktivně řídit. „S tím se ztotožňuji,“ říká šéf VZP.
Zdroj: redakční text, VZP
