Sven Olof Joachim Palme (30. ledna 1927 Stockholm – 28. února 1986 Stockholm) byl levicový švédský politik, v letech 1969 – 1986 předseda sociální demokracie a dvojnásobný předseda vlády Švédska – mezi roky 1969 – 1976 a 1982 – 1986. V době po únoru 1948 přicestoval do Prahy a seznámil se s Jelenou Rennerovou, dcerou právníka a bývalého poradce expremiéra Kramáře (1860 – 1937). Uzavřeli spolu roku 1949 účelové manželství, aby Jelena mohla emigrovat. Ve Švédsku se jí Palme postaral o bydlení a rozvedli se až v roce 1952, aby na ně nepadlo podezření z účelového sňatku. Jelena Palme se stala lékařkou, podruhé se vdala a přijala jméno Zetterstromová. Olof se podruhé oženil v roce 1956 s lékařkou Lisbet a měli spolu tři syny.
I jako premiér se Palme snažil žít normální život. 28. února 1986 rozhodl, že s manželskou a synem půjdou do kina jako běžní občané, sami, bez ochranky. Moc rád ji zrovna neměl. Po představení cestou domů za nimi najednou ze tmy vystoupil muž a zazněly dva výstřely. Jeden lehce zranil manželku Lisbet a druhý na místě ukončil život Olofa Palmeho.
Po atentátu se rozběhla největší pátrací akce, jakou kdy Švédsko poznalo. Po několika týdnech byl zatčen Olof Gunnarson, 32 let, příslušník extrémistické Evropské dělnické strany. Pro nedostatek důkazů musel být propuštěn a stát mu musel vyplatit odškodné. Dále byl roku 1989 jako Palmeho vrah usvědčen alkoholik a narkoman Christer Pettersson, kterého vdova Lisbet identifikovala jako útočníka. Odvolací soud ho však za pár měsíců zprostil viny, protože motiv a konkrétní důkazy chyběly a vražedná zbraň se dosud nenašla. Svědectví Lisbet bylo označeno jako nedůvěryhodné. Od roku 1986 bylo vyslechnuto na 10 000 lidí, přes sto se jich přihlásilo samo, mezi nimi desítky duševně nemocných. Pátrání za 30 let stálo více než 80 milionů dolarů.
Když se v roce 2009 blížilo promlčení trestnosti Palmeho případu, tehdejší vláda přijala zvláštní zákon, který umožňuje neomezené vyšetřování tohoto atentátu.
Jako vůdce nové generace švédských socialistů byl Palme často označován za „revolučního reformátora“, když prosazoval švédský model sociálního státu. Na mezinárodní scéně:
- kritizoval drsně a emočně Spojené státy za válku ve Vietnamu,
- odsuzoval Sovětský svaz za potlačení Pražského jara,
- kritizoval evropské komunistické vlády a označil v roce 1975 režim prezidenta Husáka jako „diktaturu kreatur“,
- bojoval proti rozšiřování jaderných zbraní,
- kritizoval režim generála Franca ve Španělsku jako „satanské vrahy“,
- byl v opozici proti apartheidu v Jihoafrické republice, označil ho jako „obzvláště úděsný systém“ a podporoval proti němu provádění sankcí,
- prosazoval politickou a finanční podporu pro Africký národní kongres (Nelson Mandela) a pro Organizaci pro osvobození Palestiny (Jásir Arafat),
- navštívil v roce 1975 Kubu a chválil Fidela Castra a kubánské revolucionáře,
- silně kritizoval politiku generála Pinocheta v Chile,
- prosazoval politickou a finanční podporu Národní osvobozenecké frontě v Salvadoru a Sandinovské frontě národního osvobození v Nikaragui.
Čili měl nepřátelé, kam se jen člověk podíval. Palme mohl překážet komukoli.
Atentát na Palmeho má některé rysy společné s vraždou Johna Kennedyho (1963). V obou případech to bylo dvojí spiknuté. První mělo za cíl vraždu samotnou a účelem druhého bylo zahladit všechny stopy po prvním spiknutí. A je téměř jisté, že se to v obou případech podařilo, protože jak pachatelé, tak objednatelé vražd už nemusí být dlouho naživu. Pokud již nejsou mrtví.
