Nový významný český den by měl připomínat atentát na Reinharda Heydricha

26.10.2021
Redakce

Významné české dny by se podle Senátu měly rozšířit o 27. květen, kdy byl v roce 1942 v Praze spáchán atentát na nacistického pohlavára Reinharda Heydricha. Měl by být připomínán jako Den národního vzdoru. Horní komora tak dnes doplnila senátorskou předlohu, podle níž by 26. červen měl být nově Dnem odchodu okupačních vojsk, a to v souvislosti s ukončením třiadvacetiletého pobytu sovětských vojsk na území někdejšího Československa v roce 1991. Změny má přinést novela o státních svátcích, kterou dostane k projednání nová Sněmovna.

Senátoři poslance požádali o to, aby novelu schválili zrychleně už v prvním kole projednávání. Nové významné dny by se v případě souhlasu dolní komory objevily v kalendářích až pro rok 2023. Novela má totiž podle senátních úprav nabýt účinnosti až 1. července příštího roku

Atentát na spoluautora takzvaného konečného řešení židovské otázky a zastupujícího říšského protektora Heydricha provedli 27. května 1942 českoslovenští parašutisté Jozef Gabčík a Jan Kubiš, kteří byli pro tento úkol speciálně vycvičeni ve Velké Británii. Atentát patřil k nejvýznamnějším činům protinacistického odboje na území někdejšího Československa. Pokyn k němu dala exilová vláda v Londýně, popudem byly mimo jiné popravy předních členů vojenské odbojové organizace Obrana národa.

Heydrich zemřel několik dní po atentátu na následky zranění. Nacisté při odvetných represivních akcích vyhladili obce Lidice a Ležáky a popravili stovky lidí. Gabčík s Kubišem zahynuli spolu s dalšími spolubojovníky 18. června 1942 po boji, když se odmítli vzdát a opustit vyzrazený úkryt v kryptě kostele svatých Cyrila a Metoděje v Praze 2. O uzákonění 27. května jako významného dne žádala mimo jiné radnice Prahy 8, na jejímž území se atentát odehrál, řekl už dříve starosta Prahy 8 Ondřej Gros.

Podobný záměr měl i bývalý předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO), který krátce před sněmovními volbami předložil vlastní novelu, podle níž by měl být 27. květen Dnem útoku československého odboje na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Dosluhující vláda Andreje Babiše minulé pondělí Vondráčkovu novelu odmítla mimo jiné pro nadbytečnost a také kvůli tomu, že dolní komora v předvolebním složení by předlohu už nestihla projednat.

Uzákonění Dne odchodu okupačních vojsk senátoři navrhli v souvislosti s letošním 30. výročím ukončení pobytu sovětských vojsk na území někdejšího Československa. Připomínat má ale i ukončení předchozích vojenských okupací českého území. Tvůrci novely vybrali 26. červen kvůli tomu, že v tento den v roce 1991 vydal tehdejší prezident a vrchní velitel ozbrojených sil Václav Havel „Rozkaz k odchodu sovětských vojsk z území ČSFR“. Zdůraznil v něm obnovu suverenity a vlastní odpovědnosti za nově nabytou svobodu. Stahování sovětských vojsk trvalo půldruhého roku, poslední železniční transport přejel československou hranici 21. června 1991. Jako poslední odletěl 27. června téhož roku velitel Střední skupiny sovětských vojsk Eduard Vorobjov.

Česko má zatím uzákoněno 15 významných dnů, které na rozdíl od státem uznaných svátků nejsou dny pracovního volna.

Zdroj: ČTK



Nepřehlédněte