Nejdříve za své názory přišel o život vlivný konzervativní influencer a řečník Charlie Kirk. Bez ohledu na to, co si o jeho názorech můžete myslet, atentáty do politiky rozhodně nepatří!
Tím to ovšem neskončilo. Ti, kdo jeho postoje považují za (klero)fašistické, rasistické, fundamentalistické a fanatické, začali jeho smrt nepokrytě oslavovat na sociálních sítích. Vzápětí ale přišla tvrdá reakce – Elon Musk za to vyhodil dva tisíce svých zaměstnanců. Po celých Spojených státech o místa přišli i piloti, zdravotníci, novináři, učitelé. A cizincům, kteří vyjádřili nad Kirkovým odchodem radost, začalo americké ministerstvo zahraničí rušit víza.
Potom moje kolegyně a spolupracovnice Mladého světa Petra Neomillnerová na facebooku o Kirkovi napsala: „Považovala jsem ho za nenávistného poseru, není mi ho líto, jsem ráda, že zemřel, ještě než stačil napáchat ještě víc škod, a doufám, že jako křesťan skončil v pekle, kde ho piglujou transsexuální čerti.“ A do 24 hodin byla za svůj názor „popravena“ i ona – Prima s ní ukončila spolupráci. To, co napsala, totiž „je neslučitelné s hodnotami skupiny Prima“, jak se vyjádřila její mluvčí.
Podtrhuji, že v souboji politických názorů uznávám pouze pádná slova a argumenty, případně volby. Násilí v žádném případě! Jenže není i vyhazov (nejen) novinářky za její názory podobně nepřijatelný? Není to cenzura a umlčování názorů, které nejsou v souladu s hlavním proudem? A nepodkopává to nakonec základní pilíře demokracie a svobody slova? Co myslíte?
Zdroj: autorský text
