Historie samozřejmě nezná kdyby, ale zamyslet se nad nimi můžeme. Co by se tedy stalo, kdyby nevzniklo Československo?
Nedošlo by k Mnichovské dohodě, okupaci Československa, protektorátu a ani k druhé světové válce, protože na silnou středoevropskou monarchii by si Hitler netroufl. Nedošlo by ani k druhé světové válce, a pokud přece jen ano, tak s jiným průběhem i výsledkem.
Nekonala by se Jaltské konference, kde se rozhodlo, že značná část Evropy připadne do sféry vlivu SSSR, tedy komunistů.
V roce 1946 by ve volbách nezvítězili komunisté, a tudíž by se nekonal ano „vítězný únor 1948“.
Naše hospodářství by dál pokračovalo normální „kapitalistickou“ cestou, žádné znárodňování průmyslu a kolektivizace zemědělství ani měnová reforma v roce 1953. Prosperovalo by i pohraničí, kde by nestihlo vysídlení Čechů v roce 1938 a Němců v roce 1945.
V emigrační vlně po roce 1948 by neodešla řada lidí do ciziny. Nikdo by nebyl zabit ani mučen v politických procesech, nevznikly by pracovní tábory. Politická perzekuce by nepostihla statisíce, možná miliony, „našich“ lidí.
Nedošlo by, pochopitelně, k událostem roku 1968, sovětské okupaci ani normalizaci a další emigrační vlně.
Nestrádali bychom ani národnostně. Rakousko-Uhersko by se po první světové válce transformovalo do podoby federace, v níž by historické země Koruny české měly rovnoprávné postavení s ostatními zeměmi Rakouska-Uherska. Hlavním městem by zůstala Vídeň, „patřily by“ nám i Alpy a Jadran.
Se zbytkem Evropy bychom se „potkali“ v rámci Evropské unie. Naše současná životní úroveň by byla srovnatelná přinejmenším s životní úrovní v současném Rakousku. Většina z nás by kromě češtiny ovládala němčinu na úrovní rodilého mluvčího, přičemž s němčinou by se nepojily žádné negativní konotace. Místo ruštiny bychom se ve škole učili angličtinu, v níž bychom pak byli schopni efektivně komunikovat a spolupracovat se „zbytkem světa“.
V čele našeho státu, územně rozsáhlé a ekonomicky prosperující konstituční monarchie by místo prezidenta stál příslušník či příslušnice panovnická dynastie srovnatelná s britskou královskou rodinou. A, poněkud úsměvně, prince a princezny bychom neměli jen v pohádkách.
A co myslíte vy?
