• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Boj o Sudety v roce 1938. Na spory s Německem mladé Československo osudově doplatilo

    23.9.2018
    Václav Pavlík
    Další fotky

    Sudetská otázka – jablko sváru mezi Německem a Československem, na které měla mladá demokratická republika už brzy osudově doplatit. Ne vlastní vinou.

    Hitlerovi pomocníci

    Uvnitř republiky měl Hitler dva „asistenty“. Na Slovensku nacionální fašistickou ľudovou stranu Andreje Hlinky a v Německém pohraničí Sudetoněmeckou stranu. V té době žilo v ČSR 3,5 milionu Němců. Po parlamentních volbách (1935) byla snaha jednat s Henleinovou stranou jako s partnerem. V demokracii přece nelze opomíjet stranu, která získala nejvíce hlasů – takřka 1 a ¼ milionu. Ukazovalo se však, že bez územních ústupků nebude možné žádná dohoda. Instrukce z Berlína zněly jasně: na žádnou dohodu nepřistoupit a stupňovat požadavky, V dubnu 1938 probíhal v Karlových varech sjezd SdP.

    Netradiční máslová dieta z první republiky zaručuje úbytek váhy bez pocitu hladu. Vyzkoušíte ji?

    Jeho usnesení obsahovalo tzv. osm karlovarských bodů. Kdyby je čs. vláda uznala, znamenalo by to, že by se Sudety staly samostatným státem, kde by platily jiné zákony než na ostatním území ČSR – tedy německé. Jenže už tehdy existoval dvojí výklad slova „zákaz“. Po anšlusu Rakouska vláda zakázala pořádání veřejných shromáždění. V místech, kde bylo převážně české obyvatelstvo, byl zákaz přísně dodržován, zatímco v Sudetech Henleinovci nerušeně pořádali desítky demonstrací a provokačních akcí – a nikdo nezakročil. Až po karlovarském sjezdu vláda zákaz zrušila a hned oslavy 1. máje se nesly v duchu manifestace národní síly.

    Vychytávky první republiky – recepty z desetiminutové kuchyně se hodí i dnes!

    Osvobození soukmenovců

    12. září pronesl Hitler na sjezdu nacistické strany v Norimberku plamenný projev, ve kterém slíbil svým soukmenovcům v ČSR osvobození a připojení k Velkoněmecké říši. Příslušníci tajných teroristických organizací (ordneři, Freikorps) začali přepadávat čs. úřady, veřejné budovy a demolovali je. Jejich řádění se neobešlo bez ztrát na životech. Vláda na tuto situaci rázně reagovala. V pohraničních oblastech ihned vyhlásila stanné právo a 16. 9. SdP rozpustila. Hlavní představitelé strany uprchli včas do Říše. Problematická území byla obsazena armádou a jednotkami Stráže obrany státu. Došlo ke střetům a ztrátám na lidských životech.

    V pohraničí již předtím docházelo k demonstracím sudetských Němců a ke srážkám s policií. Německý tisk se úpěnlivě snažil, aby k žádné dohodě nedošlo. Vše zveličoval – obyčejnou hospodskou rvačku prezentoval jako závažný incident, při kterém šlo Němcům o život.

    FOTO: Horká půda v Sudetech 1938

    Horká půda v Sudetech 1938 - Pohřeb četníkůHorká půda v Sudetech 1938 - Stanné právoHorká půda v Sudetech 1938 - Teror ze Sudet – 1Horká půda v Sudetech 1938 - Teror ze Sudet – 2Horká půda v Sudetech 1938 - Teror ze Sudet – 3
    Další fotky
    Horká půda v Sudetech 1938 - Teror ze Sudet – 4Horká půda v Sudetech 1938 - Teror ze Sudet – 5Horká půda v Sudetech 1938 - Teror ze Sudet – 6Horká půda v Sudetech 1938 - Teror ze Sudet – 7Horká půda v Sudetech 1938 - Teror ze Sudet – 8Horká půda v Sudetech 1938 - Odevzdávání nelegálně držených zbraníHorká půda v Sudetech 1938 - Teroristická akce sudetoněmeckého FreikorpsuHorká půda v Sudetech 1938 - Kopání protileeckých krytů ve Velké BritániiHorká půda v Sudetech 1938 - Sklepní protiletecký krytHorká půda v Sudetech 1938 - Sbírka na obranu repubikyHorká půda v Sudetech 1938 - Moderní betonový kryt v USAHorká půda v Sudetech 1938 - Uprchlíci ze Sudet – 1Horká půda v Sudetech 1938 - Uprchlíci ze Sudet – 2Horká půda v Sudetech 1938 - Příjezd českých uprchlíků z pohraničí před Wilsonovým nádražím v PrazeHorká půda v Sudetech 1938 - Vydávání obědů uprchlíkům ve sběrném táboře v TerezíněHorká půda v Sudetech 1938 - Mobilizace – 1Horká půda v Sudetech 1938 - Mobilizace – 2Horká půda v Sudetech 1938 - Mobilizace – 3Horká půda v Sudetech 1938 - Mobilizace – 4Horká půda v Sudetech 1938 - Mobilizace – 5Horká půda v Sudetech 1938 - Mobilizace – 6Horká půda v Sudetech 1938 - Mobilizace – 7Horká půda v Sudetech 1938 - Mobilizace – 8Horká půda v Sudetech 1938 - Mobilizace – 9Horká půda v Sudetech 1938 - Mobilizace – 10Horká půda v Sudetech 1938 - Mobilizace – 11Horká půda v Sudetech 1938 - Mobilizace – 12Horká půda v Sudetech 1938 - Mobilizace – 13Horká půda v Sudetech 1938 - Mobilizace – 14

    Příprava obyvatelstva na válku a mobilizace

    Nejenom u nás, ale ve většině zemí Evropy se obyvatelstvo připravovalo na válku. Jak se národnostní situace v Sudetech, díky Němcům, zhoršovala, pro některé české starousedlíky začala být již neúnosná a začali se stěhovat do vnitřních Čech. Po 30. září pak začalo k vyhánění Čechů a Židů z obsazených oblastí. S nimi odcházeli i někteří němečtí antifašisté.

    23. září 1938 ve 22 hod. a 20 min. vyhlašuje československá vláda všeobecnou mobilizace. Současný tisk líčí mobilizaci a naši připravenost bojovat jako příležitost k vykonání hrdinských činů. U většiny záložníků skutečně vládla nadšená a bojová nálada. Do 24 hodin se jich ke svému útvaru dostavilo 75 %. Na hranicích stálo proti Německu 42 divizí. S nadšením zaujali vojáci a záložníci určené pozice. Byli z valné části přesvědčeni, že v boji nezůstanou sami a že uhájí – i když v nedobudovaných pevnostech – hranice své vlasti.

    Kontrastem však k tomu bylo chování vlády, která v té době jednala o tom, že se části republiky vzdá bez boje. Aniž by předpokládala, že tato bolestná oběť se stane obětí zcela zbytečnou.



    Nepřehlédněte