Jeho osudová žena se nervově zhroutila
Rodák z Malých Svatoňovic trpěl chronickým zánětlivým onemocněním zejména páteřních obratlů, proto nemusel bojovat v první světové válce za Rakousko-Uhersko. Kvůli jeho nemoci mu lékaři nedoporučovali zakládat rodinu. Dokonce jeho vlastní matka protestovala proti tomu, aby se oženil s milovanou herečkou Olgou Scheinpflugovou. Tu si vzal až po 15 letech od doby, kdy ji poznal. Svoji však byli pouhé tři roky. Vdova po Karlu Čapkovi se po jeho smrti nervově zhroutila.
„Veliká láska? Já myslím, že to je, když dva lidé se dovedou snášet po celý život, oddaně a věrně.“
Olga Scheinpflugová, která měla celoživotní problémy se srdcem, zemřela 30 let po Čapkově smrti. Osudnou se jí na jaře roku 1968 stala hra Matka, kterou napsal její manžel a Olga Scheinpflugová v ní ztvárnila hlavní roli. Její příběh si můžete přečíst v našem článku.
Mnichovská dohoda ho zklamala
Karel Čapek se scházel s osobnostmi politického a kulturního života, mezi které patřil i nejdéle úřadující prezident naší historie, Tomáš Garrique Masaryk. Jak je všeobecně známo, tento spolek se scházel každý pátek a z toho vzniklo označení „pátečníci“. Doposud je Čapek jednou z nejuznávanějších osobností Masarykovské první republiky.
Když byla 29. září 1938 podepsána mezi Německem, Francií, Itálií a Velkou Británií Mnichovská dohoda, Karel Čapek zažil osobní tragédii a zhroucení dosavadního světa. Krátce poté abdikoval Edvard Beneš a 30. listopadu se stal prezidentem se Emil Hácha. Čapek se snažil zabránit tomu, aby se národ rozdělil. Po Benešově abdikaci (5. října 1938) Karel Čapek zůstal jediným viditelným symbolem první republiky a dostal se do role „obětního beránka“. Dostával urážlivé anonymní dopisy a telefonáty. Někteří se neštítili vytlouct okna jeho domě…
„Zdá se mi, že už tu nemám co dělat, byl bych tu směšnou figurkou, můj svět umřel, věřil jsem totiž v jakési závazky, v takzvanou čest ve smlouvě a podobné věci. Myslím, že bych se v téhle tlačenici nevyznal…“
Zdravotní problémy, které mu vzaly život, si uhnal při odklízení škod po povodních
Karel Čapek žil se svým bratrem Josefem na Malé Straně v Říční ulici. V roce 1925 se přestěhoval do domu na Vinohradech, který postavil Ladislav Machoň. V tomto dvojdomě žil nejprve s bratrem a později i s manželkou. Poslední tři roky života, po svatbě s Olgou, Karel Čapek pobýval nejvíce v letním sídle, které se nachází nad rybníkem Strž u Staré Huti nedaleko města Dobříš.
„Obdržel jsem život jako osobní statek. Ale těch věřitelů!“
V prosinci 1938 do Staré Huti přišla povodeň a Karel Čapek musel odklízet škody u domu. Poté onemocněl lehkou chřipkou. Jeho zdravotní stav se zhoršil, protože se ke chřipce přidal ještě zánět ledvin a zápal plic. Karel Čapek podlehl v neděli 25. prosince 1938 plicnímu otoku.
Josef Čapek koncentráku neunikl
Karel Čapek je pohřben spolu s chotí Olgou na Vyšehradském hřbitově. Předčasná smrt pro něj byla vysvobozením. Je všeobecně známo, že ho plánovalo zatknout gestapo.
Jeho o tři roky starší bratr Josef se zatčení nevyhnul a zemřel v 58 letech na skvrnitý tyfus v německém koncentračním táboře Bergen-Belsen. Jeho datum úmrtí není jasné a ani jeho tělo nebylo nikdy nalezeno.
Helenu Čapkovou šikanovali komunisté
Nejvyššího věku se dožila jejich nejmladší sestra Helena Čapková, která zemřela v 75 letech. Také ona měla trable kvůli politickému režimu, avšak tomu komunistickému. Po vykonstruovaném politickém procesu s jejím mužem Josefem Palivcem v roce 1951 ji komunisté šikanovali až do její smrti v roce 1961. O rok později vyšel její román o Karlovi a Josefovi Čapkových s názvem Moji milí bratři.
