Velká galerie Chodovské tvrze uvádí generační výstavu rodiny Reynkových s jednotícím motivem podobností v grafické tvorbě zejména Bohuslava Reynka a ve fotografiích jeho syna Daniela. V pátek 26. července v šest hodin proběhne poslední komentovaná prohlídka výstavy Tři generace rodiny Reynků – Petrkovské paralely.
Petrkov a venkovský zámek, ve kterém rodina žije, je a byl velkou inspirací pro několik generací výtvarníků, básníků a fotografů. Stal se ostrovem vnitřní svobody a oddělenosti od všech moderních proudů, žil si vždy svým vlastním životem.
Výstava končí v neděli 28. července, nenechte si tedy ujít poslední příležitost navštívit výstavu a poslechnout si něco o životě Bohuslava Reynka (1892 v Petrkově – 1971 tamtéž) a jeho rodiny.
Básník, malíř, grafik a překladatel se v roce 1914 se seznámil s vydavatelem Josefem Florianem (1873 ve Staré Říši – 1941 tamtéž), se kterým spolupracoval až do konce jeho života. Svými překlady poezie i prózy, vlastními básněmi a grafikami velmi ovlivnil mnoho staroříšských edic, zejména edici Dobré dílo.
Roku 1923 Reynek odjel do Grenoblu, aby poznal autorku knihy Ta vie est là…, básnířku Suzanne Renaudovou (1889 v Lyonu – 1964 v Havlíčkově Brodě), kterou si v březnu 1926 v Grenoblu vzal za manželku. Následujících deset let žil s manželkou a později také se dvěma syny střídavě ve Francii a v Petrkově, kam se nastálo vrátil až po otcově smrti, aby se ujal správy statku.
Roku 1944 byli Reynkovi donuceni se vystěhovat ze statku, rodina se nastěhovala do Staré Říše k dětem Josefa Floriana.
Roku 1945 se na statek vrátili, ale po komunistickém puči v roce 1948 byl Reynkův statek v Petrkově zestátněn a Reynek na něm poté pracoval jen jako zemědělský dělník až do roku 1957. První roky se zcela uzavřel a ani neopouštěl dům. V této době vznikla většina Reynkova grafického díla a dozrává také jeho osobitý básnický projev.
Reynkův syn Daniel (1928 – 2014) byl tiskařem a fotografem a Jiří (1929 – 2014) překladatelem a grafikem. V domě v Petrkově dnes žijí Danielovy děti Michael a Veronika, Reynkům patří od roku 1866, kdy jej koupil děd Bohuslava Reynka Josef, původem z Bohušic u Světlé nad Sázavou.
