EKO-KOM realizuje rozbory směsného komunálního odpadu v celé České republice, přesněji směsného odpadu z domácností, každý sudý rok, a výjimkou nebyl ani covidový rok 2020. Jak takové rozbory přesně probíhají? EKO-KOM má na to svoji metodiku, v pravidelných čtvrtletních intervalech musí zanalyzovat určitý počet vzorků směsného komunálního odpadu z různých lokalit ČR. Vždy je samostatně analyzován vzorek ze sídlištní zástavby, zvlášť z venkovské zástavby, a ve větších městech jde i o vzorky z dalších typů zástaveb (například z centra nebo vilové čtvrti). Metodika zohledňuje hlavní faktory ovlivňující složení odpadu v průběhu roku (topná sezóna, změny vegetačních podmínek, letní a prázdninové období) a rozdílný způsob vytápění v odlišných typech zástavby. Na skladbu směsného komunálního odpadu má podle vyjádření EKO-KOMu vliv i velikost sídla či skladba obyvatel, což metodika zohledňuje při výběru lokalit. Tyto rozbory se provádí dlouhodobě již od roku 2008 a realizují se opakovaně na stejných lokalitách, lze tak sledovat trend produkce a skladby směsného komunálního odpadu.
V roce 2020 byla takto zanalyzována skladba 128 vzorků směsného komunálního odpadu pocházejícího z 15ti různých lokalit a typů zástaveb.
Bioodpad stále tvoří velkou část Největší hmotnostní zastoupení směsného komunálního odpadu tvoří tzv. spalitelný odpad, bioodpad, a také podsítná frakce (drobné odpady, které projdou oky rozborového síta o velikosti 40x40mm). Podíl bioodpadu od roku 2018 v celkové skladbě sice mírně poklesl, jenže jeho značná část je součástí podsítné frakce, do které se dostane především drobný bioodpad. To jsou nejčastěji slupky ovoce a zeleniny, tráva apod.). Podsítná frakce je každoročně detailně studována a z rozborů v roce 2020 vyplývá, že drobný podsítný bioodpad představuje přibližně 14 % hmotnostní skladby směsného komunálního odpadu.
Při roční produkci domovního směsného komunálního odpadu 2 074 tisíc tun vykázané do systému EKO-KOM za rok 2020 lze vypočítat produkci směsného komunálního odpadu (SKO) produkovanou v domácnostech na obyvatele za rok. Ta se za posledních 10 let snížila z 221 kg/ob./rok na 194 kg/ob./rok. Podíl vytříditelných složek v SKO (tj. papír, plast, sklo, kovy a nápojový karton) klesl v průměru o 3 kg/ob./rok od roku 2018, což je velice pozitivní zpráva, ale stále je nutné pracovat na dalším snižování jejich objemu. Podrobně popisuje skladbu SKO následující graf.
Jak probíhá analýza
Analýza spočívá v ručním roztřídění reprezentativního vzorku odpadu do definovaných látkových skupin. Pro roztřídění je používáno síto s velikostí oka 40×40 mm, všechen odpad menších rozměrů (popeloviny, drobné kousky bioodpadu – tráva, listí apod., drobné plasty, útržky papíru, drobná suť atd.) pak tvoří tzv. podsítnou frakci. Odpad, který sítem nepropadne a není možné jej zařadit do některé z látkových skupin, tvoří zbytkovou látkovou skupinu spalitelného odpadu. V důsledku se jedná zejména o hygienický odpad (papírové utěrky a kapesníčky, hygienické vložky, dětské pleny, zubní kartáčky, houbičky na nádobí atd.) a také např. útržky textilu, jednorázové rukavice, obuv, dřevěné úlomky nábytku nebo jiných výrobků, gumové výrobky apod. Odpad patřící do této látkové skupiny je společně s většinou odpadu v podsítné frakci v současnosti opravdu netříditelný a nerecyklovatelný.
PR
