Splátky hypoték i další pravidelné platby, jako příspěvky do fondu oprav, vodné a stočné, zálohy na energie, patří k těm největším v rodinném rozpočtu. Podle výsledků výzkumu agentury Ipsos vynaloží na úhradu těchto nákladů na bydlení méně než třetinu svých příjmů 27 procent domácností, více než polovina domácností musí ze své peněženky na tyto náklady utratit něco mezi třetinou a polovinou veškerých měsíčních příjmů. Alarmující situace je u 20,3 procent pražských domácností, které na tyto náklady vynaloží 50 až 75 procent všech svých příjmů. Jeden měsíc by bylo schopno žít z rezerv jen 9,4 procenta obyvatel. „Rodiny zatížené splátkou hypotéky tak musely tváří v tvář růstu dalších výdajů začít výrazně omezovat svou spotřebu. Nepříjemná situace je to samozřejmě pro ty, kteří šli do hypotéky „na doraz“ bez větší finanční rezervy a bez komplexního finančního plánu, který by jim otevřel oči a ukázal, zda je splácení úvěru v jejich finančních silách,“ říká generální ředitel Swiss Life Select Karel Šulc, podle jejich hypoindexu za dva roky vzrostly úrokové sazby více než dvaapůlkrát.
Prudký nárůst inflace v loňském roce a zvýšení cen se nejvíce dotkly domácností, které měly s náklady na bydlení i tak napjatý rozpočet. Nejohroženějších domácností, kterých se vývoj v posledním roce dotkl zásadně, je v metropoli 15,6 procenta. Podle společnosti se výzkum zaměřil i na otázku, jak se lidem s hypotékou žije. „Potvrdilo se, že pokud se do hypotéky vrhli bezhlavě, bez konzultace s odborníkem a bez komplexního pohledu na své současné i budoucí finance, začali mít v řadě případů problém.“
Zdražování se výrazně projevilo i do schopnosti domácností tvořit rezervy. V Praze uspořila za stejné období méně než 15 tisíc čtvrtina obyvatel, 15 až 45 tisíc pak 34 procent obyvatel, 45 až 100 tisíc 17,2 procenta a více než 100 tisíc korun 23,4 procent obyvatel. Rezervy na dva měsíce života má 17,2 procenta, tři měsíce pětina, až půl roku vyžije 28 procent, až rok 9,4 procent a více než rok 15,6 procent.
Zdroj: ČTK
