Jeho nezapomenutelný hlas zná každý, dočkal se celé řady napodobovatelů a imitátorů, ale s klidným svědomím můžeme říci jedno: Felix Holzmann byl jen jeden. Ve své době patřil mezi ty nejpopulárnější komiky, a tak jej není potřeba asi příliš představovat. Jeho život však nebyl tak veselý jako jeho scénky, a až po jeho smrti vyšly najevo některé skutečnosti, které jsou až neuvěřitelné. Po odtajnění archivů vyšly před nedávnem najevo některé informace, které vykreslují tohoto miláčka publika v ne příliš dobrém světle. Fanoušky si ale i přesto dokázal získat.
Felix Holzmann se narodil v Teplicích 8. července 1921, ale už od dětství žil v Litoměřicích. Vystudoval obchodní školu, svému oboru se ale téměř nevěnoval a brzy přešel k divadlu. Jeho vzory byly od malička takové hvězdy jako Vlasta Burian nebo Voskovec s Werichem.
V Ústí nad Labem se později seznámil s Františkem Budínem, který mu byl po velkou část kariéry dokonalým „přihrávačem“. Budín však jako účetní a příležitostný konferenciér pracoval v Praze, a tak se do hlavního města přesunul i Holzmann. Zde se pak seznámil s dalšími profesionálními herci, jako byli Lubomír Lipský, Milan Neděla, Miloslav Šimek, Iva Janžurová nebo dokonce Karel Gott, kteří se mu v jeho scénkách stali partnery.
Mezi Holzmannovy nejznámější scénky patří například Klíček, Vaše žena je podobná mé známé, Vzorný vrchní, Domácí úkol, Kolegové, Alibi, Rozvod, Židle, Reportáž s nakupujícím v Kotvě, Včera, dnes a zítra, Statistika a další, které vyšly na několika CD či kazetách, v zásadě až v devadesátých letech a později. V roce 1991 vyšly také Humoriády Felixe Holzmanna, společně s Františkem Budínem.
Životní trable
Jeho první manželka ale spáchala v roce 1970 sebevraždu, což Felixe Holzmanna velmi poznamenalo. Rozhodl se proto po této smutné události pro působení v tehdejší NDR. Pro svou výbornou němčinu tam měl veliký úspěch, vystupoval dokonce i v koncertních programech Karla Gotta.
V Německu pak kromě náklonnosti publika nalezl i náklonnost zpěvačky a konferenciérky Barbary Greifové, která se stala jeho druhou životní láskou. Tu si pak vzal a odstěhoval se za ní. Od svatby tak už žil trvale v Německu, do Čech se ale vracel a občas vystupoval i v Československé a později České televizi.
Válečná historie
Po Holzmannově smrti ale vyšly najevo některé informace o jeho mládí. Jako Němec sloužil během druhé světové války v německém Wehrmachtu. Po válce měl rok strávit v sovětském zajetí, což potvrdily i dokumenty z odtajněných archivů. Sám za svého života však o těchto peripetiích nechtěl komik hovořit a možná právě proto se celý život věnoval divadlu, legraci a dobré náladě, kterou předával divákům.
Felix Holzmann sbíral masky klaunů a mušle, jeho největším koníčkem však byla duchařina. Věřil v posmrtný život, převtělování a neznámou sílu, která je nad lidmi. Jeho nejoblíbenější knihou prý byly „Projevy ducha Emanuela“ z roku 1926.
Jeho osud se naplnil 13. září 2002, kdy v Saské Kamenici umírá. Ještě před svou smrtí ale obdržel platinovou desku Supraphonu.
Zdroj: ČSFD, Novinky.cz, Česká televize
