Zatímco u Mikuláše je jeho historie víceméně známá, u čerta už tak jednoznačná není, ačkoliv je v naší tradici 5. prosince doslova zakořeněný. Kde se tedy v našem folklóru vzala tato postava, která každoročně děsí tisíce děti?
Ve starém slovanském prostředí představoval čert ďábla, který však na rozdíl od křesťanských náboženských ďáblů nemusel být vždy nutně negativního charakteru. Český čert je nejznámější především z pohádek a také jako „přítel“ svatého Mikuláše, kterého 5. prosince doprovází k dětem, aby je vystrašil a zároveň obdaroval. Podobá se tím rakouskému Krampusu, který vystupuje ve stejné roli (nejen v Rakousku, ale i v Bavorsku).
Jak takový čert vypadá?
Podoba čerta je u nás už víceméně ustálená, muž s rohy, drápy, ocasem a kopytem, někdy oblečený jako myslivec v zelené kamizole a červeném klobouku, jindy celý v černém. V českém folkloru je s čertem spojována celá řada pověstí či místních pojmenování vztahujících se k těmto pověstem, známe tak třeba čertovy kameny, čertovy skály, různé zdi nebo brány. Pro jeho zahubení se hojně využívá náboženská symbolika či podobný úkon, například křesťanský pozdrav, náboženská píseň, modlitba apod.
Staré náboženství
Čert býval spjat s lidským společenstvím už s předkřesťanským náboženstvím starých Slovanů. Například v Rusku jsou s čertem ztotožňovány staří bohové jako Perun či Veles, ale i duchové různých míst, kdy čert je vlastně lesním duchem.
Ovšem, na představu čerta v lidovém křesťanství měl asi největší vliv právě bůh Veles, který je bohem podsvětí, skotu, magie a divočiny. Velesovými atributy byly rohy, srst a spojení s lesem, které se později přeneslo na čerta, ale také na různé lesní démony. Velese s čertem spojují také různé české literární památky z přelomu středověku a novověku, příkladem uveďme větu z díla Tkadleček z přelomu 14. a 15. století: „Ký čert aneb ký veles aneb ký zmek tě proti mně zbudil?“
Je tedy čert zlou nebo vlastně hodnou postavou? Ať tak či onak, dnes je zde především proto, aby měly hlavně děti nezapomenutelný zážitek, aby se ti zlobivci napravili a hodní byli obdarováni, tak na to nezapomínejme.
Zdroj:
CIOFFARI, Gerardo. Svatý Mikuláš. Mistr v obdarování.
SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými.
www.slovanskykruh.cz
www.rodnavira.cz
