Klasická pohádka Zdeňka Trošky z roku 1994 Princezna ze mlejna už, dá se říct, zlidověla. Režisér v ní dal prostor jak hereckým matadorům, tak i mladým nováčkům. Andrea Černá tak začala kariéru velké herečky. Pohádka však skrývá řadu zajímavostí, kterých jste si na první pohled určitě nevšimli.
Návštěvu Mikuláše, anděla a zvláště pak čerta považují někteří současní rodiče za tak traumatizující, že je pro své děti ani neobjednávají. A když už ano, musí čert zůstat třeba jen venku na chodbě. O tom se dětem dříve ani nesnilo.
Dospělí vnímali svátek sv. Mikuláše spíše jako všeobecnou lidovou taškařici, podobnou masopustu. Čerti pak vnášeli do celé atmosféry i erotické napětí. Není škoda, že dnes vnímáme „Mikuláše“ jen jako svátek pro děti?
Ve středoevropském folkloru je Krampus rohatá postava označovaná jako „napůl koza, napůl démon“, trestající během adventu děti, které se špatně chovaly a zlobily. Hodné a vychované děti sv. Mikuláš podaruje. Za Krampuse se převlékají mladíci ve většině alpských zemí – Rakouska, Bavorska a severní Itálie.
Od roku 1800 si obyvatele alpských zemí – Rakouska, Bavorska a severní Itálie – posílají adventní přání s obrázkem Krampuse, doplněné hravými rýmy a básněmi. Krampus je na nich hrozivě a odpudivě vyobrazen. Ale přesto je s ním v této podobě legrace.
Podle legendy se objeví před Vánocemi. Unáší nezbedné děti a „uskladňuje“ si je na vrcholku nejvyššího stromu ve velkých pletených koších. Má je v úmyslu sníst a potom opět o něm celý rok není ani vidu ani slechu.
Kdo by z českých diváků neznal téměř kultovní pohádkový film S čerty nejsou žerty natočený v roce 1984 na motivy pohádky Boženy Němcové Čertův švagr. Hlášky jako „Je to rebel!“ nebo „Zas ti to spadlo. Asi vítr, ne?“ se staly legendárními. Pojďme si ale říct o filmu několik zajímavostí, které už tak známé nejsou.
V Petrovicích byla vyhlášena veřejná sbírka na pomoc s opravou kostela Nanebevzetí Panny Marie v nedalekých Obděnicích, který je chráněnou kulturní památkou. Stavba pochází z 12. století, prošla však několika přestavbami a současnou podobu získal v letech 1891 až 1893.