Před vchodem do kostela a na hřbitov na návrší se nachází původní kamenný památník padlým v první světové válce, na kterém je v současnosti umístěná deska památce obětem komunismu. Na desce jsou jména: Jiří Řezáč, Jaroslav Sirotek, Bohumil Šíma. Popraveni 10. února 1955.
Provedený průzkum kostela zjistil, že všechny stropní trámy nad lodí kostela jsou silně napadeny dřevokaznou houbou a že touto houbou jsou napadeny i některé trámy a prvky krovu. Houba tak způsobuje částečnou deformaci krovu. V přípravě je již projektová dokumentace opravy, z níž je zřejmé, že oprava bude velmi nákladná.
Finanční dar na opravu kostela můžete předat v podatelně obecního úřadu v Petrovicích na sběrací listiny
nebo poslat bezhotovostně na zvláštní účet 2595562369/0800
Původně románský kostel
Kostel Nanebevzetí Panny Marie je filiálním kostelem římskokatolické farnosti Petrovice u Sedlčan. Ze širokého okolí viditelný kostel se vypíná na malém návrší na západním okraji vsi. Je obklopen hřbitovem, na nějž se vchází klenutou bránou. Pochází z 12. století a je románského původu. V románském slohu se dosud zachovalo zdivo lodi a věže a kruchta.
Ve 14. až 15. století byl přestavěn a románskou okrouhlou apsidu nahradil gotický presbytář. Roku 1603 dal kostel důkladně opravit majitel panství Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan, který nechal přestavět apsidu v pozdně gotické kněžiště, na jehož strop dal vymalovat svůj znak. Pořídil též nový oltář, kazatelnu a oltář sv. Barbory, a dal celý kostel ozdobně vymalovat uvnitř i zevně, jak je dosud patrné na vnější zdi kostela mezi stříškou a stropem předsíně.
Záhadný náhrobek Jakuba Krčína
Jakub Krčín zde chtěl být zřejmě i pohřben, jak je patrno z honosného náhrobku z mramoru s latinským nápisem (bez data úmrtí), který dal zhotovit ještě za svého života a krátce před svou smrtí zasadit do zdi vedle kazatelny. Náhrobek 140 centimetrů vysoký a 93 centimetrů široký spolu s Krčínovým erbem hlásá slávu tohoto obdivuhodného muže české renesance, regenta mocného rodu jihočeských Rožmberků.
Nápis na náhrobku hlásá: „Příteli a bratru svému nezávidí. Odpočívá svobodný, bezpečný, již konečně věčnosti náleží. Netrápí ho náruživost ani lakomost ani péče o bohatství ani strach před chudobou. Jeho sluch není bičován láním. Duše jeho raduje se v nebi, tělo odpočívá ve svatém pokoji.“
Odnesl Krčína čert?
V kostele však Krčín pohřben není, výzkum hrobky ukázal, že je prázdná. Navíc existuje ještě druhý Krčínův náhrobek, v kostele sv. Vavřince v Prčici, nicméně ani tam jeho ostatky nejsou a místo jeho posledního odpočinku tak zůstává záhadou. Traduje se, že odpověď je zašifrována v latinském nápise na náhrobní desce, ale jeho tajemství zatím nikdo nerozluštil.
A tak nejvíce pozornosti má teorie, že si Krčína odnesl do pekla čert, s nímž byl spřažen při budování svého monumentálního díla. Podporuje ji hlavně fakt, že se doposud nepodařilo nikomu zjistit, kdy vlastně zemřel (snad někdy mezi 18. lednem a 10. únorem 1604, ale přesné datum neznáme) a hlavně – kde je uloženo jeho tělo. Mnoho lidí po jeho hrobě pátralo, avšak bez výsledku.
