Obchůzka Mikuláše v dřívějších dobách
Po sv. Barboře brzy chodí Mikuláš. Už před mnoha staletími konaly se mikulášské obchůzky, ale tehdy se nazývaly „uvádění biskupa do domů“. Kdysi v Jindřichově Hradci Mikuláš jezdíval na udělaném koni v doprovodu andělů, vojáků, Židů, mastičkářů, medvěda, čertů a dalších maskovaných mladíků. A v mnoha dalších městech slavnostně chodíval Mikuláš se svým doprovodem.
Příchod Mikuláše ohlašovali dva „laufři“ (ceremoniář). Pak šel Mikuláš, oděný v ornátu (kněžské roucho) a na hlavě mitru (pokrývka hlavy používaná převážně římsko-katolickými hodnostáři). Obklopen byl pěti nebo šesti muzikanty, deseti husary a dvěma anděly. Hlídali ho ještě hulán s dragounem, oba na koni. Za nimi šel sedlák, selka, jejich malý syn a čtyři „hansvuřti“ (hajduci), kteří chránili sv. Mikoláše. Konec průvodu tvořily masky kominíka, smrti, rasa, Žida a tzv. klapačka, což byl mladík v houni. Na tyči měl dřevěnou hlavu s velikými čelistmi, které po zatahání provázkem hlasitě klapaly.
Mikuláš je zobrazován jako starší muž s vousem, na východě je holohlavý. Nosí červený plášť, na hlavě má biskupskou mitru a v ruce biskupskou berlu. Někdy je zobrazován se třemi zlatými koulemi nebo jablky na knize jako upomínku na tři sestry, které zachránil.
Od začátku 20. století se mikulášský průvod redukoval již jen na Mikuláše, anděla a na jednoho nebo více čertů. Při návštěvě se děti modlí. Hodné anděl podělí a zlobivé čert vyplatí. V současnosti se dnes už jen málo dětí vedeno k modlení, spíš je řeč o tom, jestli dítě zlobilo.
Další mikulášské zvyky
Mnohde dávají děti za okno punčochu nebo talíř a do rána najdou nadílku. Večer před sv. Mikulášem někdo zvenku zatluče koštětem na okno nebo i zazvoní a když pak se ozve tlumený hlas: „Mulisi, mulisi“ (modli se). Pobožné děti si ihned kleknou a modlí se. Ráno nemohou dospa,t a jakmile vstanou, jdou si pro nadílku, která se nachází v punčoše nebo na talíři za oknem.
