Pondělí není, musíme začít u Úterý. Pokud pocestujete do Úterý, pak musíte na západ Čech až ke Konstantinovým Lázním. Asi šest kilometrů odsud najdete městečko, které může nabídnout historii těžby zlata a stříbra, na náměstí mariánský sloup z roku 1730 a renesanční a barokní měšťanské domy. Úterská radnice je z roku 1561 a barokní farní kostel z roku 1698.
Středa také není, ani u čtvrtka nejsem úspěšní. Vsaďme tedy na konec týdne – pátek. A máme štěstí. Pátek je obec zase pro změnu na severu Čech, u Loun, která leží při soutoku Dýbeřského potoka a Ohře. Okolí jako dělané pro milovníky přírody. Lužní háje a meandry řeky vám nabídnou báječné přírodní prostředí, které se na každém kroku skutečně nenajde. Historikové se domnívají, že název vesnice je odvozen od pátečních trhů i to, že na Ohři se zachoval jedinečný renesanční mlýn z poloviny šestnáctého století a barokní zámek z počátku 18. století.
Sobota je snad ten nejpříjemnější den v týdnu, ale coby obec, město nebo osada, kterou bychom mohli navštívit neexistuje. A tak si název trochu zdrobníme a už je tu známá Sobotka. U Jičína.
První zmínky o ní pocházejí už z konce 13. Století. Historické jádro skrývá řadu dřevěných domů, postavených kolem roku 1800. Radnice pamatuje víc než tři stovky let, stejně tak solnice, která s ní byla spojena, od roku 1851, ale slouží jako divadlo. A kdo tu žil? Básník Václav Šolce, jehož dům je galerií a samozřejmě básník Fráňa Šrámek. Jeho dům na náměstí připomíná, jak vypadal jeho interiér a knihovna v době autorova pobytu v Sobotce. Básník tu zakořenil doslova navždy, důkazem toho je každoroční červencový literární festival, který má stále dost obdivovatelů.
A jak je to s nedělí. I tady se musíme smířit s pozměněným jménem. A to je Neděliště. Je to obec ve východních Čechách, u Hradce Králové a snad její největší zajímavostí je to, že existuje už tisíc let. První zmínky o ní se datují rokem 1073. Je tu gotický kostel ze 14. století a barokní, původně renesanční zámek, který je znám z velkého selského povstání v roce 1775.
