Držitelkou železničního rychlostního rekordu u nás je paradoxně nejstarší trať

11.1.2022
Jaroslav Svoboda

Držitelkou současného rychlostního rekordu na železnici je trať na jihu Moravy. Z Rajrhradu nedaleko Brna vyjela na koleje první parní lokomotiva na našem území 11. listopadu 1838. Jmenoala se Moravia a řídil ji tehdy sám stavitel trati, vrchní inženýr Carl von Ghega. První neveřejná jízda byla jakýmsi oznamovatelem nové éry cestování nejen na našem území. Ano, hovoříme o té samé trati.

Chybělo však málo a první jízda by se vůbec neuskutečnila. Trať totiž byla jen jedním úsekem na cestě z Brna do Vídně, kterou tehdejší ředitelství Severní dráhy nechalo vybudovat. Ačkoliv byla na podzim roku 1838 celá trať již téměř hotová, kvůli zpožděné dodávce z Anglie chyběly kolejnice na zbývající úsek. Ředitelství Severní dráhy se rozhodlo použít již dodané kolejnice nejdřív pro úsek mezi Brnem a Rajhradem. Vyvstává ale otázka, proč se společnost rozhodla právě pro tuto variantu. Odpověď není tak složitá, jak se může zdát.

Už od dubna toho roku se konaly pravidelné výletní jízdy z Vídně do dolnorakouského Gänserndorfu, které přinesly tolik očekávané příjmy, zájem Vídeňanů byl totiž enormní. Stejný zájem očekávala společnost u Brňanů, proto dostal „český“ úsek přednost při stavbě. Další důvod byl čistě marketingový, bylo totiž potřeba propagovat nový způsob dopravy a získávání zájmu v obchodních a průmyslových kruzích.

Historie železnic: byli jsme premianti, první lokomotiva ale byla z Anglie

Trať z Vídně do Brna byla v celém rozsahu otevřena 7. července 1839. Tehdy vyjely z rakouské metropole do té moravské hned čtyři slavnostní vlaky s celkem osmatřiceti vozy. Těsně před Brnem musely vlaky překonat 637 metrů dlouhý viadukt, na který prý bylo použito devadesát tisíc tun stavebního materiálu a téměř dva miliony cihel. Je až neuvěřitelné, že toto skvostné dílo bylo postaveno za pouhého půl roku.

V Brně pak vznikla v místě dnešního nádraží původní výpravní budova s pěti kolejemi. Tato dráha je dodnes v provozu a dokonce se stala i součástí hlavních evropských koridorů. Její nadčasové plánování a konstruování z ní udělalo trať, která slouží železniční dopravě od roku 1838 až do dnešních dnů. Ano, je to dáno zejména přírodními podmínkami, rovinatým terénem a přímostí trati, nicméně pravdou zůstává, že i dnes se jedná o jednu z nejrychlejších tratí v zemi, na které mohou vlaky jezdit rychlostí až 160 km/h. Mezi Břeclaví a Vranovicemi se v roce 2004 prohnalo dokonce Pendolino v českém rychlostním rekordu 237,7 km/h.

Zdroj: Železničář, ČD


Témata:

Nepřehlédněte