• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Duchovní svátek léta. Perunův den předci slavili medovinou a pivem

    Současné tradice lidové kultury jako jsou různé obyčeje a svátky sahají až do dávné lidské minulosti. Na našem území se většina zvyků udržela od dob starých Slovanů. A tak právě nyní v srpnu můžeme slavit tzv. Perunův den.

    Svátek patrně nejvýznamnějšího slovanského boha, hromovládce a válečníka, slaví Slované na rozhraní letní a zimní poloviny roku. Perunův den byl slavností všech zemědělců. Za svůj největší svátek je však považovali bojovníci, kteří v častých srážkách s nepřáteli nasazovali své životy a chránili vlastní krví rodnou zemi.

    Obřad měl dvě části

    Samotný obřad se pravděpodobně také dělil na dvě části, zemědělskou a vojenskou. Zemědělci uctívali Peruna chlebem a solí a v průběhu léta prosili o seslání nebeské vláhy nebo naopak o ukončení dlouhodobých dešťů. Říká se, že samotný déšť v tento posvátný den dokáže očistit člověka i dobytek od veškerých kouzel a má moc vyléčit i různé nemoci.

    Vojáci světili během Perunova dne své zbraně, mládenci byli přijímáni do řad válečníků, konaly se rituální souboje a nakonec se všichni zapojili do her, dnes bychom řekli sportovních, ve kterých nechyběla síla, rychlost, odvaha či bystrý zrak.

    Jedlo se maso a pila medovina

    Jako hlavním obřadním jídlem bylo v tento den hlavně maso, především hovězí či skopové. Někdy nechyběla ani zvěřina a bezmasá jídla jako hrachová kaše, žitný chléb ze zrna nové úrody nebo pečivo z bílé mouky. Hlavními nápoji byla medovina, doma uvařené pivo a kvas.

    Svátek si převzali i křesťané

    Ve venkovském pravoslaví zastal úlohu Peruna svatý Eliáš (20. 8.), u nás se pozůstatky Perunova dne projevují nejčastěji kolem svátku sv. Jakuba (25. 8.), ale novodobí rodnověrci jej slaví spolu se slovenskými bratry již ve druhé polovině července. Východní Slované se k novodobému svátku – dni sv. Eliáše – připravovali i celý týden dopředu. Pekly se obrovské pirohy a chléb z první mouky nové úrody, lisoval se tvaroh a vařilo pivo. Charakteristickou součástí oslav byla tzv. „bratčina“, což byla společná hostina, kterou uspořádaly všechny hospodyně ve vsi pro celou obec.

    V Čechách je v současné době tento svátek spíše opomíjený a paradoxně, možná jedni z mála, kdo jej slaví jsou právě ti, kteří s ním zpočátku nejvíce bojovali – křesťané.

     

    Zdroj:
    Pitro, Vokáč: Bohové dávných Slovanů
    www.rodnavira.cz
    www.slovanskykruh.cz
    www.slovane.cz


    Témata:

    Nepřehlédněte