Druhé letošní noční měření hluku z polského hnědouhelného dolu Turów přineslo smíšené výsledky. V noci ze 16. na 17. května akreditovaná laboratoř Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě naměřila v Hrádku nad Nisou, místní části Uhelná, hodnotu 42,7 decibelu. Limit doporučovaný Světovou zdravotnickou organizací pro noční hodiny přitom činí 40 dB. Analýza jednoznačně potvrdila, že zdrojem hluku byl právě důl Turów, a ministerstvo životního prostředí proto vyzvalo polskou stranu k přijetí nápravných opatření, informovala mluvčí Libereckého kraje Pavla Sýkorová.
Měření probíhalo od 11. do 18. května vždy v nočních hodinách, tedy od 22:00 do 6:00 ráno, ve dvou obcích nejblíže polskému dolu, v Uhelné a Oldřichově na Hranicích. Souběžně měřila i polská strana na technickém místě na svém území, aby bylo možné lépe odlišit hluk způsobený těžebními zařízeními od okolních zdrojů. Celkové průměrné výsledky za celé měřené období přitom limity nepřekročily. „Po vyloučení rušivých vlivů nebylo zjištěno překročení mezní hodnoty pro celonoční hlukovou zátěž 40 dB. Průměrná naměřená hodnota činila v Uhelné 36,7 dB a v Oldřichově na Hranicích 35,1 dB,“ uvedla Sýkorová. Oproti prvnímu letošnímu měření jde o zlepšení, tehdy hodnota v Uhelné dosáhla 41,1 dB a v Oldřichově 36,8 dB. Odborníci přesto důl označují za dlouhodobě dominantní zdroj hluku v oblasti, snadno identifikovatelný jak hlasitostí, tak směrem šíření zvuku.
Reakce přišla rychle. Společnost PGE, které důl i sousední elektrárna patří, začala v nočních hodinách odstavovat největší rypadlo označované K-22. Zda opatření skutečně pomáhá, zatím nelze ověřit. V letních měsících se monitoring neprovádí, protože zvuky cvrčků a rekreační aktivity v okolí znemožňují spolehlivé výsledky.
Hejtman Libereckého kraje Martin Půta ze Starostů pro Liberecký kraj označuje hluk za aktuálně nejsložitější téma v česko-polských vztazích kolem Turówa. Ostatní dopady těžby jsou podle něj pod kontrolou. Podzemní bariéra zastavila odtok vody z českého území, hladiny podzemních vod přestaly klesat a čidla nezaznamenala žádné poklesy půdy. Val osázený zelení chrání příhraniční obce před prachem.
Monitoring dopadů těžby na českou stranu vychází z mezivládní dohody, kterou premiéři obou zemí podepsali v únoru 2022. Na jejím základě Polsko vyplatilo Česku náhradu 45 milionů eur, přičemž 35 milionů eur putovalo do Fondu Turów spravovaného Libereckým krajem na zajištění pitné vody v příhraničí. Ekologické organizace Greenpeace, Bund Sachsen a místní Sousedský spolek Uhelná však dohodu považují za nedostatečnou. Skupina PGE plánuje v dole těžit až do roku 2044 a uvažuje o jeho rozšíření na 30 kilometrů čtverečních podél silnice z Žitavy do Bogatyně.
Zdroj: ČTK
