Když kuchaři liberecké Základní školy Husova na přelomu září a října zkoušeli vařit podle připravovaných výživových standardů, brzy narazili na tvrdou realitu. Děti jídla odmítaly a vracely, počet vydaných obědů klesl a starší žáci situaci komentovali po svém: raději si prý půjdou koupit brambůrky.
„Kuchaři do toho nějakých 14 dnů, tři neděle šli s velkým nasazením. Ale viděli obrovské množství vracených jídel, snížení počtu vydaných jídel,“ popsala ředitelka školy Blanka Reindlová, která vede instituci s přibližně 550 žáky.
Nová pravidla, jež připravil Státní zdravotní ústav, měla vstoupit v platnost jako závazná od září příštího roku. Ve středu však ministr školství Robert Plaga a ministerstvo zdravotnictví oznámili, že standardy zůstanou pouze nezávazným doporučením. Reindlová toto rozhodnutí vítá.
Standardy upravují poměr ovoce, zeleniny, luštěnin a masa v jídelníčku. Nově se například do váhy masa nepočítají kosti, omezit se měly sladké nápoje a brambory, naopak přibýt měly ryby a luštěniny. Ústav přitom zdůrazňoval, že se zásadně mění hlavně způsob započítávání jednotlivých složek, nikoli celková filozofie stravování.
V liberecké škole ale naráželi zejména na požadavky ohledně luštěnin. Reindlová přiznala, že je nedokázali naplnit ani přesto, že jejich kuchaři mouku k zahušťování omáček vůbec nepoužívají a sází místo ní na rozmixované luštěniny nebo zeleninu. „Ta míra byla tak vysoká, že se to nedalo vůbec naplnit,“ vysvětlila.
Na stávající spotřební koš škola podle svých slov dosahuje, u připravovaných nových pravidel o tom ředitelka pochybuje. Poukázala přitom na zásadní problém celého konceptu: školní jídelny nemohou samy o sobě měnit stravovací návyky, které si děti přinášejí z domova. „Ty děti raději obědy odhlásí a jdou si stejně koupit brambůrky. My chceme přece, aby normálně jedly. A tohle vede k tomu, že děti jdou právě přesně po tom, po čem my nechceme,“ zdůraznila Reindlová.
O případném zavedení standardů jako závazné normy se nyní povede další diskuze.
Zdroj: autorský text / ČTK
