Stravenky patří k tradičním zaměstnaneckým benefitům. Jejich budoucnost však není samozřejmá. V Česku jim konkuruje peněžní paušál, zatímco některé evropské státy jejich využívání rozšiřují a současně zpřísňují pravidla pro vydavatele. Znamená to, že stravenky postupně zmizí, nebo se pouze promění v modernější platební nástroj?
Ještě před několika lety dostávali zaměstnanci od svých firem papírové poukázky, se kterými chodili na oběd nebo nakupovat potraviny. Dnes je stále častěji nahrazují elektronické karty a aplikace. Zásadnější změna ale přišla s možností poskytovat zaměstnancům příspěvek na stravování přímo v penězích. Od roku 2024 jsou v Česku daňové podmínky stravenek a peněžního paušálu na straně zaměstnanců v zásadě sjednocené. Zaměstnavatelé si tak mohou vybrat, zda využijí specializovanou stravenkovou společnost, nebo zaměstnancům pošlou příspěvek přímo.
Francie jde opačným směrem
Zatímco v Česku se diskutuje o smyslu tradičních stravenek, Francie připravuje jejich rozsáhlou modernizaci. Systém tam využívá přibližně šest milionů zaměstnanců a 248 tisíc obchodníků. Francouzské Národní shromáždění letos 12. října schválilo v prvním čtení návrh reformy, která počítá s úplným přechodem na elektronické stravenky, širšími možnostmi jejich využívání a přísnějšími pravidly pro vydavatele. Návrh nyní prochází dalším legislativním projednáváním. Francouzi by mohli stravenkami běžně platit také o víkendech a při nákupech potravin přes internet. Tamní politici tedy nehledají cestu, jak systém zrušit, ale jak jej přizpůsobit současným potřebám.
Itálie zasáhla proti vysokým poplatkům
Jinou cestou se vydala Itálie. Tamní vláda se rozhodla omezit provize, které vydavatelé stravenek účtují obchodníkům. Pro soukromý sektor byl zaveden pětiprocentní strop. Regulace ovšem přinesla další otázky. Italský antimonopolní úřad začal v roce 2026 prověřovat podezření, že společnost Edenred přenáší část nákladů na obchodníky jinými mechanismy. Samotné zahájení vyšetřování neznamená prokázání porušení pravidel. Italská zkušenost ukazuje, že regulace poplatků nemusí automaticky vyřešit všechny problémy spojené s fungováním stravenkového trhu.
Slováci si mohou vybrat
Pro Česko je zajímavé především sousední Slovensko. Zaměstnanci tam mají za stanovených podmínek právo volit mezi stravenkami a finančním příspěvkem na stravování. Jejich rozhodnutí je zpravidla závazné na dvanáct měsíců. Jde o odlišný přístup než v Česku, kde o způsobu poskytování příspěvku rozhoduje především zaměstnavatel. Také Rakousko a Německo využívají daňově zvýhodněné formy zaměstnaneckého stravování. Naopak Slovinsko je příkladem země, kde hrají významnou roli přímé peněžní příspěvky.
Rozhodne trh, nebo politici?
Zahraniční zkušenosti ukazují, že stravenky nejsou mrtvým nástrojem, ale současně dokazují, že jejich podoba a regulace nejsou neměnné. Jejich budoucnost může ovlivnit změna preferencí zaměstnavatelů i politické rozhodnutí. Rozhodující může být otázka: Proč mají zaměstnavatelé platit prostředníkům, když mohou zaměstnancům poskytnout stejně daňově zvýhodněný příspěvek přímo?
Klíčové bude, co dokážou stravenkové společnosti nabídnout. Jejich podnikání totiž může být velmi výnosné. Například společnost Pluxee Česká republika vykázala podle databáze Helgi Library za období 2021 až 2025 souhrnný čistý zisk přibližně 911 milionů korun. Jen v roce 2025 utržila 755 milionů korun a dosáhla čistého zisku 87,4 milionu korun. Stravenkový byznys přitom v Česku provázejí i kontroverze. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže letos potvrdil pokuty za historickou kartelovou dohodu třem významným vydavatelům: společnosti Pluxee Česká republika ve výši 132,27 milionu korun, Edenred CZ ve výši 101,94 milionu korun a Up Česká republika ve výši 44,94 milionu korun. Celkem jde o více než 279 milionů korun, jak již Náš region informoval.
Zdroj: autorský text
