Odhodit, neodhodit? Drtivé většině z nás je jasné, že odpadky bychom na zem odhazovat neměli! Přesto je bohužel littering, neboli volně pohozený odpad, současným globálním problémem, který je předmětem různých výzkumů. Tento problém nepřehlíží ani společnost EKO-KOM, která v ČR zajišťuje fungování systému třídění a recyklace odpadů z obalů. Ve spolupráci s Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem realizoval rozsáhlé šetření, které analyzovalo současný stav znečištění území pohozenými odpadky. Výsledky studie mají pomoci efektivní prevenci litteringového odpadu. Na úklid toho již vzniklého pak mají obcím a městům dle požadavků EU přispívat výrobci vybraných jednorázových plastových obalů a dalších specifických výrobků.
Co se zmiňované studie týče, klíčové bylo rozsáhlé terénní šetření, které proběhlo od prosince 2020 do listopadu 2021 na 164 lokalitách. Záměrně se jednalo o různé typy území v celé ČR. Účelem studie bylo zmapovat jak výskyt, množství tak také skladbu litteringového odpadu. Kromě hodnocení z hlediska hmotnosti jednotlivých materiálů, byl sledován littering i z hlediska počtu kusů odpadů z daných materiálů.
Největší podíl odhozeného odpadu z hlediska hmotnosti tvořilo sklo (30,4 %), dále plast (27,7 %) a kovy (18,6 %). Odpad po kuřácích byl zastoupen zhruba 6,1 %. Z hlediska kusů ale bylo právě cigaretových nedopalků jednoznačně nejvíce (71,6 %), následuje plast (13,6 %) a kovy (4,1 %). Z hlediska objemové skladby má naopak největší podíl plast (55,9 %), následuje kov (10,5 %) a sklo (8,7 %). Papír a zbytky cigaret tvořily přibližně 7 % objemu.
Tato rozsáhlá studie potvrdila, že litteringovým odpadem jsou nejvíce zatíženy zastávky MHD, rekreační vodní plochy a komunikace.
Součástí litteringové studie byl i průzkum veřejného mínění, který zjišťoval postoje obyvatel k nežádoucímu odhazování odpadu na zem. Dle zjištění jsou častou příčinou litteringového chování v České republice například chybějící odpadkové koše, anonymita prostředí nebo absence vztahu k danému území. Nejčastějším litteringovým odpadem jsou podle respondentů nedopalky od cigaret, obaly od žvýkaček a bonbonů, PET lahve do 1 litru nebo plechovky od energetických nápojů.
Problému s litteringovým odpadem se věnuje již i Brusel. Ze směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/904 o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí (SUP) například pro výrobce plastových výrobků na jedno použití vyplývá mimo jiné nově povinnost uhradit obcím náklady vynaložené na úklid odpadu ze zákonem vymezených jednorázových plastových obalů, kterého se osoby zbavují mimo místa určená k jeho odkládání. Hradit musí i náklady na následnou přepravu a zpracování tohoto obalového odpadu. Tato povinnost bude platit již od 1. ledna 2023.
Dlouhodobě na problém odpady znečištěného životního prostředí upozorňuje v ČR například iniciativa Ukliďme Česko. Ta každý rok po celé republice organizuje několik stejnojmenných dobrovolnických akcí. Jejím cílem je vyčistit přírodu, města a obce od nežádoucích pohozených odpadků. Partnersky se na těchto úklidech podílí i zmíněná společnost EKO-KOM. Ta se ale kromě řešení již vzniklého litteringového odpadu zaměřuje v této oblasti i na prevenci a osvětu na školách, ale také prostřednictvím antilitteringových projektů Čistou přírodou, #bezdopadu, Třídíme v přírodě, Třídíme v pohybu, instalacemi vzdělávacích objektů a výstav ve science centrech, ale i v partnerských ZOO.
V obcích se litteringu nejčastěji snaží předcházet především dostatkem vhodně rozmístěných nádob na odpad. A nádoby by pro lidi měly být dobře viditelné. Některé obce sází na fotopasti a kamerový systém, jinde spoléhají na různé formy osvěty.
