Galerie Emila Filly působí v Ústí nad Labem od roku 1985. Za více než tři dekády se stěhovala sedmkrát. Jedno období neměla ani své vlastní sídlo, umělci vystavovali svá díla v muzeu a v bývalé budově Fakulty umění a designu Univerzity J. E. Purkyně. Ve městě byla dlouho jedinou galerií, dnes má další konkurenty, třeba galerii Hraničář. To byl také jeden z důvodů stěhování, mimo centrum města příliš nadšenců do umění nezamířilo.
‚Fillovka‘, jak se galerii přezdívá, v Domě kultury není poprvé. „Sídlili jsme v budově Domu kultury, tuším, že je tam tělocvična Domu dětí a mládeže,“ uvedla ředitelka s tím, že galerie se přesunula v roce 2009 do Armaturky kvůli rekonstrukci. „Prostory (Armaturky) měla v té době pronajaté Fakulta umění a designu a vyšla nám vstříc, mohli jsme se tam na určitou dobu uchýlit,“ řekla ředitelka, která tehdy počítala s návratem do Domu kultury, jak jí přislíbilo město. „Prostor byl zničený při rekonstrukci a už neodpovídal výstavním požadavkům,“ doplnila Mráziková.
Nové působiště galerie je o poznání menší než v Předlicích. Podle ředitelky se tím otevírají dveře komornějším výstavním projektům. Náměstkyně primátora Věra Nechybová (UFO) řekla, že v úvahu připadala i jiná místa, která jsou momentálně obsazená. „Může se stát, že nájemce svůj záměr opustí a prostory se uvolní,“ uvedla Nechybová. Nastínila tak, že by se galerie mohla stěhovat znovu.
V prostorách je umístěna první výstava s názvem Zpráva z uzavřeného prostoru, kterou si budou návštěvníci moci procházet do 31. července. Zahajuje výstavní program navazující na linii, jež galerie prezentovala v 90. letech. „Jedná se hlavně o obrazy a malby, které reflektují věci z našeho nejbližšího prostoru, vybavení domácnosti – křesla, židle, náš žitý prostor,“ popsala výstavu kurátorka Vendula Fremlová. Výstava se podle ní chystala dlouho a shodou okolností rezonuje s aktuální koronavirovou krizí. „Z toho domova nebo útočiště se stává prostor nuceného bytí,“ dodala kurátorka.
vera/čtk
