Ústí nad Labem si v letošním hodnocení protikorupční organizace Hlídač státu připsalo pochybné první místo, podíl smluv se zásadním nedostatkem dosáhl 1,03 procenta a je nejvyšší ze všech krajských měst. Přitom jde o téměř jediné krajské město, kterému tento ukazatel v uplynulém volebním období rostl, zatímco ostatní ho snižovala.
Celkově ale Ústí hospodaří méně rizikově než dříve. V K-Indexu, tedy indexu klíčových rizik, si polepšilo o 0,73 bodu a přesunulo se z pásma C do lepšího pásma B. Podíl smluv bez uvedené ceny klesl z téměř osmi procent na necelých pět. Největší jednotlivá smlouva dosáhla hodnoty zhruba miliardy korun, mezi soukromými dodavateli pak dominovala stavební společnost MI Roads s kontrakty za přibližně 686 milionů korun.
Finančně skončilo město loni prakticky vyrovnaně, schodek činil pouhých 96 178 korun při celkovém rozpočtu 3,5 miliardy. V roce 2021 přitom hospodařilo s přebytkem 207 milionů a objem prostředků na účtech města za čtyři roky narostl z 845 milionů na 1,42 miliardy korun. Právě nahromaděné rezervy se staly terčem opozice po celé volební období a téma se vrátilo i do předvolební kampaně. Kritici tvrdili, že město v čele s ANO, SPD a dvěma přeběhlíky dostatečně neinvestovalo a v ulicích je to znát. Primátor Petr Nedvědický takové výtky odmítal s tím, že uložené peníze jsou vázány na konkrétní projekty.
V anketě se lídři kandidujících stran shodli, že bezúčelné zadlužování městu neprospěje. Tomáš Vohryzka z uskupení Jedno Ústí uvedl, že úvěr dává smysl jen u generačních investic, jako je druhá ledová plocha nebo dopravní terminál, ale nesmí sloužit k záplatování běžného provozu. Yveta Tomková z uskupení Vaše Ústí se rozumného zadlužení nebojí a spolu s ostatními zdůrazňuje maximální využití prostředků z EU. Lídr ANO Tomáš Hrubý by sáhl po vlastních zdrojích, dostupných dotacích i zvýhodněném financování třeba přes Evropskou investiční banku. Radim Bzura ze Spolu pro Ústí rovněž staví na čerpání z unijních programů, SPD je pro úvěr v případě ekonomicky smysluplného projektu.
V Indexu kvality života projektu Obce v datech skončilo Ústí loni na 182. místě z 206 hodnocených území, tedy nejhůře ze všech krajských měst. Oproti roku 2024, který byl s 160. místem historicky nejlepším výsledkem, si pohoršilo o 22 příček. V Indexu prosperity projektu Silnější regiony, jenž sleduje ekonomiku, zdraví, demografii i volnočasové možnosti, obsadil ústecký mikroregion 164. místo z 206.
Zdroj: autorský text / ČTK
