Vrchní soud v Praze pravomocně rozhodl ve věci jednadvacetileté ženy, která na podzim roku 2024 odložila novorozence do kontejneru na ústeckém sídlišti. Oproti rozsudku krajského soudu jí trest snížil ze dvanácti na osm let vězení.
Zdravého novorozence zabaleného v zimní bundě tehdy náhodně objevil kolemjdoucí. Lékaři později potvrdili, že kdyby ho nenašel včas, dítě by nepřežilo. Policisté krátce po nálezu zadrželi tehdy devatenáctiletou matku.
Obhájkyně se v odvolání domáhala zproštění obžaloby, případně přísnějšího právního posouzení ve prospěch obžalované, konkrétně přeřazení skutku pod trestný čin pokusu o vraždu novorozence matkou, za nějž hrozí tři až osm let. Pokus o vraždu, z něhož byla žena obžalována a odsouzena, naopak předpokládá trest patnáct až dvacet let. Oba soudy přistoupily k uložení trestu pod zákonnou sazbou s přihlédnutím k okolnostem případu.
Odvolací senát při snížení trestu přihlédl zejména k tomu, že žena se činu dopustila takzvaným opomenutím, tedy bez aktivního jednání směřujícího k usmrcení. Za polehčující okolnost soud považoval i to, že dítě před odložením zabalila do bundy, čímž mu zvýšila šanci na přežití.
Sama žena u krajského soudu nevypovídala. V přípravném řízení tvrdila, že o těhotenství nevěděla, přestože jedna ze svědkyň u soudu uvedla, že se jí obžalovaná s těhotenstvím svěřila. Na policii popsala, že po domácím porodu se bála říct otci, se kterým žila, a nevěděla, jak se dostat k babyboxu. Proto novorozence po několika hodinách odnesla do kontejneru s tím, že doufala v jeho nalezení. Před odvolacím soudem řekla: „Chci říct, že mi to je líto. A jsem ráda, že malý je zdravý, živý.“
Znalci ženu popsali jako osobnostně nezralou s intelektem odpovídajícím zhruba třináctileté dívce. Pravomocný rozsudek jí ukládá také povinnost zaplatit synovi na náhradě újmy 340 000 korun.
Zdroj: autorský text / ČTK
