• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Hanácké muzeum se pyšní starými odrůdami ovocných stromů

    Legendární míšeňská jablíčka i staré odrůdy ovocných stromů, jako jsou například hrušně Krvavka nebo ryngle Zelená renklóda, rostou v ovocném sadu Hanáckého muzea v přírodě v Příkazích na Olomoucku. Sad s více než pěti desítkami ovocných stromů návštěvníkům připomíná, jak vypadaly zahrady na Hané před 100 lety.

    V sadu skanzenu roste 54 jabloní, hrušní, slivoní, třešní, višní, meruněk i ořešáků. „Kostru výsadby tvoří stromy staré 60 až 80 let, dále několik stromů z počátku tisíciletí a stromy, které jsme vysadili v minulých dvou letech. Chtěli jsme vytvořit ukázku typických zahrad a sadů před zhruba 100 lety,“ uvedl Radim Lokoč, který o ovocné stromy v Příkazích pečuje.

    V příkazském sadu nechybí Švestka domácí a Špendlík žlutý nebo proslulá ryngle Zelená renklóda, ze které dříve ženy na Hané připravovaly kompoty. „V letošním roce zasadíme vedle stodoly ze Skaličky moruši, jejíž rouby jsme získali z torza prastaré moruše z nedalekých olomouckých Nemilan,“ podotkl Lokoč.

    Velmi vzácnou hrušeň Krvavku odborníci před několika lety našli u hospody Šipka vedle silnice vedoucí do Litovle na Olomoucku. „Také mezi jabloněmi figurují dříve na Hané běžně pěstované odrůdy Panenské české, Grávštýnské, Lecar, ale i legendární Míšeňské nebo nově vysázená krajová odrůda Pasecké vinné pocházející z nedaleké Paseky,“ řekl Lokoč.

    Odborníci při výsadbě sadu, připomínajícího tradiční ovocné stromy na Hané, postupovali podle historických záznamů, ze kterých čerpali informace o druhové a odrůdové skladbě bývalých zahrad. Ovocné stromy totiž měly dříve zajistit plody po co nejdelší období roku. „Počínaje třešněmi v červnu a konče jablky, která vydržela do jara,“ podotkl Lokoč.

    Například hruška Krvavka má po rozříznutí červeně zbarvenou dužninu, její chuť je sladká a jemně kořenitá. Plody těchto odrůd jsou podle Lokoče chuťově pestřejší, než je tomu u moderních odrůd. Dříve se totiž hrušky pěstovaly pro různé způsoby využití. Běžně se ovoce zavařovalo, sušilo, vařila se z něj povidla, lisoval mošt, vyráběl burčák či víno, likéry i pálenky.

    Zdroj: ČTK



    Nepřehlédněte