Škola základ života, Cesta do hlubin študákovy duše nebo pohádka Obušku, z pytle ven! To je přehled asi nejznámějších filmů herce Ladislava Peška. Většinou hrál kladné role nebo vyloženě dobráky. Jeho život ale ovlivnily osudové ženy.
Ladislav Pešek se narodil 4. října 1906 jako Ladislav Pech do umělecké rodiny. Jeho otec Ladislav Pech a matka Ema Pechová (za svobodna Pešková) byli také herci, stejně jako sestra Marie. On sám stál na divadelních prknech poprvé už ve čtyřech letech. Vystudoval živnostenskou školu a brněnskou konzervatoř.
Rodiče příliš nesouhlasili s jeho odhodláním stát se hercem, i na konzervatoř se přihlásil bez jejich svolení. Přesto však o několik let později hráli spolu v brněnském Zemském divadle. Právě zde přijal matčino jméno za svobodna, aby se v divadle nepletli s otcem. V Brně se ale dlouho neohřál, už ve svých 23 letech totiž dostal nabídku hrát v Národním divadle, kde pak působil téměř půl století.
Své nadání divákům předvedl i ve filmu. Jmenujme například Těžký život dobrodruha, Škola základ života, Cesta do hlubin študákovy duše, Valentin Dobrotivý, Roztomilý člověk nebo pohádka Obušku, z pytle ven! V každém z těchto filmů zanechal nesmazatelnou hereckou stopu.
Za své fenomenální herectví, kterým nadmíru obohatil českou kulturu, získal tituly Zasloužilého (1954) a Národního (1958) umělce, Řád práce (1967), cenu diváků Polymnie (1970), Zasloužilého člena Národního divadla (1974), Řád republiky (1981) a Medaili J. K. Tyla (1983).
Jeho soukromí ale zůstávalo dlouhá léta velkým tajemstvím. Pešek si jej totiž velmi dobře střežil. Dokonce i o jeho osudových ženách se veřejnost dozvěděla až s časovým odstupem. Ví se, že nějaký čas žil s herečkou Jiřinou Štěpničkovou a že měl i celou řadu obdivovatelek. Jedna z nich se v korespondenci vždy podepisovala jako Divá Bára a byla velmi neodbytná. Pod výhrůžkou sebevraždy se mu doslova vnutila a Pešek se s ní nakonec oženil. Ovšem jakmile dostala Divá Bára to, co chtěla, našla si jiný objekt zájmu, a tak jejich manželství skončilo. Herec se pak znovu oženil a z tohoto manželství měl dceru Zuzanu.
Na konci 70. let vážně onemocněl, ale stihl ještě v roce 1977 vydat knihu memoárů Tvář bez masky. Umírá 13. července 1986 v Praze ve věku nedožitých osmdesáti let.
