Vánoční koledy jsou nedílnou součástí vánočních svátků, které právě prožíváme. Nejen, že je zpívají rodiny na Štědrý den u stromečku při rozbalování dárků, ale v předvánoční atmosféře se na nás hrnou také z repráků snad všech nákupních center. Málo se však ví, že mnoho původem českých koled bylo tak populárních, že si je překládali i v zahraničí.
Pod pojmem vánoční koleda rozumíme píseň s vánoční nebo vyloženě křesťanskou tématikou. Název je odvozen od obřadních pochůzek o různých svátcích, včetně Vánoc, případně písní o nich zpívaných, které se také nazývaly koledami. Slovo koleda je ale rozšířeno ve všech slovanských zemí, a to především proto, že staří Slované, kteří měli svůj pantheon bohů, tak označovali slavnosti spojené se zimním slunovratem. Slovo pochází z latinského calendae, což znamená první den v měsíci.
Samotná historie křesťanských vánočních koled sahá až do 13. století. Podle legendy byl autorem první koledy svatý František z Assisi (1181–1256). V 15. století pak byly české koledy Jednoty bratrské tak úspěšné, že si hodně z nich překládali do polštiny i sousední Poláci.
Koledy se však původně zpívaly jen v době vánoční, tj. během samotných svátků, takže nebylo tak časté slýchávat je už v průběhu adventu tak, jako to známe dnes. Především díky vlivu obchodů na náš běžný život pak zapříčinil, že známé koledy slýcháváme už během adventu, hlavně v nákupních centrech.
Nemáme však dnes jen ty „staré“ a osvědčené koledy, tu a tam se objeví i nějaká „novinka“, například americké „rolničky“ nebo i ty české „Vánoce, Vánoce přicházejí“. Většina z nás však dává přednost těm osvědčeným. Postupem času začaly vznikat i celé vánoční mše, jako třeba ta od Jakuba Jana Ryby, kterou zná asi každý. A která je ta vaše nejoblíbenější?
Zdroj: ZÍBRT, Čeněk. Hoj, ty štědrý večere : Od vánoc koledou do Nového roku
