Za vodu si letos připlatíme. Někde pořádně. O desítky korun za kubík. Své o tom ví obyvatelé Moravskoslezského kraje, kteří odebírají vodu od Severomoravských vodovodů a kanalizací. Kdekomu se tam nad novou cenou zatočila hlava. Miliardy zisku za vodu z Beskyd přitom tečou do kapes akcionářů ze Španělska.
Reportér Honza Tuna se tentokrát podíval na sever Moravy. Právě tady začíná pořádně přituhovat. Lidem totiž nenadále zdražila voda. Například ve Frýdku-Místku, to je jedno z mnoha měst, kam vodu dodává firma SmVak – Severomoravské vodovody a kanalizace. Ze Španělska ovládaný SmVak má na většině území monopol, přímo či nepřímo dodává vodu více jak milionu lidí. Ještě loni kubík vody prodával za devadesát pět korun. Teď už skoro za sto dvacet. „My dodáváme vodu za takovou cenu, jakou nám stanoví kalkulace, kterou stanovujeme cenu na rok. Ceny procházejí cenovou regulací, odpovědným orgánem je ministerstvo financí,“ říká mluvčí SmVak Marek Síbrt.
Podle Radka Novotného z Nadačního fondu pravda o vodě je ale za zdražením obří marže. „Když jsme si dělali přehled tak od roku 2000 do roku 2021 je objem vygenerovaného zisku v řádu 7 miliard korun. Když se podíváte do kalkulace vodného stočného, tak v podstatě zjistíte, že z objemu tržeb je ten objem kalkulovaného zisku, ta zisková marže nějakých 32 procent u SmVak, u VaK Vsetín bude třeba 3 procenta,“ uvádí Novotný pro srovnání.
Předražená voda
Cenové srovnání ukazuje, jak je voda tam, kde ji neprodává SmVak, zásadně levnější. V Přerově, kde si vodu obhospodařuje město, které ji neprodalo, zvedli cenu z necelých pětaosmdesáti na sto čtyři koruny. Tedy ji mají lidé skoro o patnáct korun na jediném kubíku levnější. A ještě větší paradox je samotná Ostrava. Tady ji letos zdražili jen o necelých devět korun. Lidé v Ostravě tak zaplatí za každý kubík o dvacet jedna padesát méně než většina Moravskoslezského kraje. „Vodohospodářská infrastruktura kompletně patří městu. Provozní společnost, která ten vodohospodářský majetek provozuje, je společný podnik města a společností Suez. Město Ostrava tam má významný podíl a rozhodující vliv. Takže cenová politika se vytváří společně a máme nad ní kontrolu,“ vysvětluje primátor Ostravy Tomáš Macura (ANO) proč mají Ostravané vodu levnější než lidé v okolních městech.
A přichází obří paradox. Ostravané si, jak už víme, nekupují vodu na rozdíl od většiny regionu od SmVak, ale od Ostravských vodovodů a kanalizací. Od OVAKu. A OVAK vodu z velké části kupuje od SmVaku. Přesto ji OVAK prodává o zmíněných skoro dvacet dva korun na kubík levněji. „Ta vodárenská infrastruktura tady byla vybudována velmi robustní… , a my se o ni musíme starat a investovat do budoucnosti. Na rozdíl od Ostravy nemáme jen velká sídla, dodáváme také do malých vesniček, do municipalit ve velmi obtížných geografických podmínkách například v Podbeskydí,“ obhajuje cenu SmVak Síbrt.
Fondy i zisky
Pes je zakopaný v tom, že Ostrava se na rozdíl od většiny Moravskoslezského kraje nezbavila své vodárenské soustavy, neprodala ji. Zahraniční mateřská společnost SmVaku chce samozřejmě co nejvíce vydělávat. Na zdražení vody tak nemá zdaleka vliv jen zdražení elektřiny. „Tím vlivem je objem peněz, které se z té vodárny generují a současně potom v rámci zisku končí v zahraničí. Kde končí zisky z těch vodáren. Pokud končí zpět v tom odvětví, tak se nemusí tolik zdražovat, pokud tečou do zahraničí, no tak holt se zdražuje,“ dodává Novotný.
„My máme jednoho akcionáře a to je španělská společnost AQUALIA CZECH. Dividendová politika je záležitostí akcionáře, je to tak ve všech společnostech. Pochopitelně společnost Aqualia musela SMVAK koupit, a to také nebylo zadarmo,“ říká Síbrt.
Z moravskoslezských vodovodních kohoutků ale neodtekly do zahraničí jen miliardové zisky. „Oni z toho během posledních 20 let vyvedli veškeré ážiové fondy, veškeré fondy, které se tvořily jako rezervní fondy. Dokonce snížili základní kapitál z 3,4 na 1,3 miliardy. Všechny tyto peníze z fondů vyvedli do zahraniční, to znamená ztratilo se z toho nějakých 5,4 miliardy, mimo zisk řádově 7 miliard,“ objasňuje Novotný. Investice do budoucnosti vodovodů se tak musí promítnout v současných účtech za vodu.
Kolem byznysu SmVaku, odtékání peněz, které tu lidi za vodu platí, panuje spousta pochybností. Některá prošetřovaly úřady. Ale zatím bez výsledku, který by přinesl nějaké sankce či řešení. Už dlouho je jasné, že byznys s vodou dosti podezřele smrdí. A že s ním bude něco potřeba udělat. Je to strategická surovina, bez které se nikdo z nás neobejde. Problematice dodávek vody a její ceny v městech a obcích jak na severu Moravy, tak po celé republice se budeme v pořadu Honza Tuna v akci! věnovat i nadále.
