Honza Tuna v akci: Prodávali meruňky za pětistovku. Na charitu pro postižené děti šly jen drobné

6.10.2022
Redakce

Peníze z prodeje extrémně drahého ovoce firmy Ovoce od cesty z Hradce Králové měly jít z poloviny na charitu. Jenže nešly. Postiženým dětem ze stacionáře Helias Ústí nad Labem se dostaly jen drobné z prodeje eko obalů. Jako obvykle lidé, zapojení do tohoto byznysu, nechtěli reportéru Janu Tunovi nic vysvětlovat. A detaily ze stacionáře jsou jen pro silné nátury.

Předražené ovoce se prodávalo řadu měsíců v mnoha stáncích u silnic na Hradec Králové, Trutnov a u dalších měst. „Nějak kolem pětiset korun,“ řekla jedna z prodavaček ve stánku na Výšince u Trutnova loni v červenci ani ne ke kilovému balení meruněk v plastové krabičce. „Protože polovina výdělku jde na pomoc těm postiženým dětem. Takže máme takhle dražší ceny,“ dodala s tím, že to je na charitu do Ústí nad Labem.

Stánky provozovala společnost s ručením omezeným Ovoce od cesty, kterou založili krátce před zahájením prodeje se základním jměním dvě koruny pánové Denis Patlejch a Tomáš Zemek. „Na email s otázkami jsme dlouho nedostali odpověď. A ani zakladatelka a ředitelka stacionáře Helias Ústí nad Labem neodpověděla s tím, že bez jejich svolení odpovědět nemůže,“ řekl Tuna k obvyklým vytáčkám. A vydal se hledat odpovědi do sídla firmy a stacionáře Helias. Přesně jako v divokých 90. letech má firma sídlo v domě spolu s mnoha dalšími. Oslovená žena z domu ale o firmě nic nevěděla. „Porsche na charitu,“ komentoval luxusní vůz před domem, kde bydlí spolumajitel firmy Zemek, reportér Tuna, kontaktovat se mu jej ale nepodařilo.

Telefonicky se mu podařilo spojit s Patlejchem. „Paní ředitelka vám napsala, že bude vydávat výroční zprávu, kde bude napsáno, kolik dostali, my jsme to v té době ještě nemohli vědět,“ řekl na Tunovu otázku, jak tržby evidují a kolik poslali na charitu. „Já absolutně nemám zájem se s vámi po tom, co jste předvedl na Facebooku, bavit,“ dodal Patlejch.

„Evidovalo se to tak, že se to neevidovalo vůbec. Večer přijeli, zase si to naskládali, já jsem odevzdala peníze, a to bylo všechno. Za ty dva měsíce jsem prodala jeden eko obal za osmdesát korun. Denní tržby byly přes týden do 5 tisíc, víkendy a pátky od deseti do patnácti tisíc,“ vypověděla následně bývalá brigádnice jednoho z mnoha stánků Ovoce od cesty Veronika Kyselová. Na charitu tak v tomto případě šlo pouhých 40 korun, zatímco si lidé s dobrým pocitem odnášeli extrémně předražené ovoce.

I ředitelka Heliasu přiznala, že z tržeb za předražené ovoce nešlo na postižené děti nic. „Tam bylo jasně napsáno, že to bylo na ty obaly, nikoliv na to ovoce. Padesát procent ceny z eko obalu,“ řekla Drahomíra Brožová, ředitelka Helias Ústí nad Labem. Nejdříve se snažila Tunu přesvědčit, že s firmou navázala spolupráci na základě dopisu, aby následně vyšlo najevo, že spolumajitel firmy Denis Patlejch byl přítelem její dcery. „Ano pan Patlejch byl přítel mé dcery, a co je na tom divného,“ reagovala Brožová podrážděně, tím to ale nekončilo. „Já tohleto nenechám být. Jestli o mně zveřejníte tohleto, tak si pište, že já to fakt nenechám bez odezvy,“ křičela do telefonu ředitelka Brožová.

Až teď na konci září, tedy po roce Brožová esemeskou odpověděla, že od Ovoce od cesty dostali 15 tisíc a že peníze použila na pomůcky pro klienty Helias. Konkrétní ale být nechtěla. Rozpovídala se až při přímé konfrontaci, tedy až po pátém zopakování otázky. „Byly to rozvíjející hry pro klienty, atd.,“ uvedla Brožová.

Bývalí zaměstnanci ale její tvrzení vyvrátili. „Nic nového se nenakoupilo,“ řekla jedna ze svědkyň. „Většina pomůcek je tam formou výroby z papíru. Tam je nedostatek i obyčejných pastelek,“ dodala další. „Nakoupila se elektronická knížka, ale s tím si směl hrát jen pan Brož,“ vypověděla další svědkyně. Ve stacionáři je totiž i syn ředitelky. Předsedou správní rady stacionáře Helias Ústí nad Labem je Josef Brož. Manžel ředitelky Drahomíry Brožové a otec sociální pracovnice Heliasu Drahomíry Brožové mladší. Ta je zase zároveň členkou dozorčí rady. Provoz celého stacionáře, který dostává miliony jak od blízkých postižených, tak z veřejných peněz českých, ale i od evropských daňových poplatníků, je podle všeho velmi zajímavý. Zneužívání služebních Škodovek ENYAQ zakoupených pro postižené z 95 % z evropských peněz pro soukromé účely, které popsaly zaměstnankyně stacionáře, či luxusní dovolené rozebírá detailně Honza Tuna v reportáži Boj o peníze.



Nepřehlédněte