Horký brambor jménem Národní park Křivoklátsko

19.10.2022
Martin Solar

Po komunálních volbách, 27. září, oznámilo Ministerstvo životního prostředí zahájení úředního procesu k projednávání záměru na vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. Tím začala běžet devadesáti denní lhůta na předložení připomínek ze stran dotčených obcí, místních občanů, kraje
a vlastníků nemovitostí. Původně měl být záměr vyhlášen již zpočátku června, ale proti tomu protestovala většina starostů s tím, že během tříměsíční lhůty na předložení připomínek budou prázdniny, dovolené a potom volby do zastupitelstev. Odkladu do doby po volbách tehdy (dnes již rezignující) ministryně Hubáčková vyhověla, ačkoli ze stran některých starostů zněly hlasy, že by raději lhůta měla odstartovat v únoru 2023, až se na radnicích dostatečně rozhlédnou nově zvolená zastupitelstva.

Ne všichni si pamatují, že nyní se jedná už o druhý pokus o vyhlášení národního parku Křivoklátsko. Ten první prošel v letech 2008 až 2010 cestou od oznámení záměru, přes vypořádání připomínek ze strany obcí i mezirezortních projednávání až po připravený zákon. Nakonec se ale nedostal do parlamentu, protože padla Nečasova vláda, a zůstal tak v pověstném šuplíku. „Mezitím došlo v roce 2015 ke změně zákona 114, kde se významně upravily věci okolo národních parků, zónace už není podle zákona omezujícím kritériem pro vstup osob, ale určuje management péče, v tomto případě
o les. Teď jsme zase na začátku“, říká k druhému pokusu Petr Hůla, ředitel správy CHKO Křivoklátsko.
Nyní plánovaný národní park by měl zabírat 116 čtverečních kilometrů, tedy 16% ze stávajícího CHKO a dotýká se 19 obcí. Podle ministerstva je hlavním důvodem vyhlášení Národního parku Křivoklátsko zajištění komplexní ochrany přírodovědně nejcennějšího území oblasti Křivoklátska. Lesní porosty v oblasti Křivoklátska jsou svým charakterem v českém vnitrozemí ojedinělé a jsou mimořádně hodnotné z hlediska biologické rozmanitosti. Převážná většina území budoucího parku patří státu.
Od počátku zrodu nápadu na druhý pokus o vyhlášení parku je patrný silný odpor většiny stávajících starostů dotčených obcí (pozn.: k době uzávěrky vydání dosud neproběhly povolební ustavující schůze zastupitelstev). Nejčastější výhradou je, že záměr nebyl obcím dostatečně vysvětlen a že stávající ochrana přírody v režimu chráněné krajinné oblasti je podle starostů dostatečná. Neoficiálním lídrem protestujících je bělečský starosta Lukáš Kocman. Ten Regionu uvedl, že v minulém týdnu odešel otevřený dopis premiérovi České republiky, předsedovi Senátu ČR, ministrovi životního prostředí, senátnímu výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí a výboru pro životní prostředí Parlamentu ČR ve věci oznámení záměru na vyhlášení Národního parku Křivoklátsko.
V něm starostové žádají o přerušení, prodloužení nebo zastavení 90ti denní lhůty na podávání připomínek, protože nemají dostatečný prostor a oznamují, že jsou „připraveni tuto stížnost předat
i soudním orgánům a napadnout veřejnou vyhlášku o oznámení o předložení záměru k projednání vyhlášení národního parku“. Podepsaní starostové mají za to, že termín vyhlášení po volbách má oslabit jejich pozici pro relevantní námitky vůči zamýšlenému vyhlášení národního parku a stěžují si na absenci jakéhokoliv informování širší veřejnosti ze strany ministerstva: „Žádáme Vás, abyste skutečně zvážili, zdali je vůbec vhodná doba vyhlašovat nový národní park, a to navíc cca 40 km od našeho hlavního města. Máme za to, a zkušenosti nám dávají zcela za pravdu, že stávající ochrana v režimu Chráněné krajinné oblasti je zcela dostatečná, a je zcela vyhovující a vyvážená jak potřebám ochrany přírody, tak i ekonomické a sociální stránce věci. Stávající prostředí je zcela v souladu s udržitelností rozvoje, ochrany přírody a nepotřebuje ani nevyžaduje jakékoliv zpřísnění ochrany přírody nebo změnu hospodaření. Pokud vezmeme v potaz ekonomickou stránku věci, tak nový národní park a jeho správa, si budou vyžadovat částku v hodnotě stovek milionů ročně. Stejně tak
k tomu je potřeba připočíst ztrátu na možnosti hospodaření na předmětném území, a to zejména ze strany Lesů ČR, které tímto přijdou o další stovky milionů Kč ze svého rozpočtu. Ekonomická stránka věci je tedy zcela jasně proti vyhlášení případného národního parku.“

Funèsův nejúspěšnější film nebyla kupodivu jeho klasická komedie

Současně podle předchozího prohlášení ministryně životního prostředí Hubáčkové (v době ve funkci) Lesy České republiky na zdejší těžbě nelpí: „státní podnik Lesy ČR se již nestaví proti parku jako v minulosti, protože to pro ně není stěžejní revír, kde by si moc vydělali“.
Okolo nejen lokálně horkého tématu se sdružují i občanské iniciativy „pro a proti“, které jsou činné na internetovém poli, na sociálních sítích a ve sběru podpisů k peticím. Proti parku je web Otevřené Křivoklátsko a pro park jsou stránky Prostor přírodě. Oba protipóly logicky argumentují po svém
a k oběma se podle svých preferencí připojuje široká veřejnost.
V otevřeném dopisu starostové žádají na závěr „o prošetření daného postupu ze strany ministerstva, poskytnutí dané 90 lhůty v plné míře až po konání ustavujících zasedání, dostatečné
informování veřejnosti, a v nejlepším případě pak zastavení procesu vyhlašování předmětného
národního parku, neboť je zcela nepotřebný a zbytečný“.
Lukáš Kocman k tomu dodává, že problémy ve stávajícím režimu ochrany nebyly ministerstvem příliš vysvětleny a zúžily se především na těžbu dřeva a přemnoženou zvěř a má za to, že státní správa funguje špatně a to včetně práce Agentury ochrany přírody a krajiny. Kocman říká, že sice není lesní hospodář, ale že problematiku zvýšení ochrany na čtverečním stokilometrovém území by mohla třeba vyřešit změna hospodářského lesa na les zvláštního určení podle lesního zákona: „musíme to teda říct, pojmenovat, co je špatně, kde se ta ochrana nedaří“.

Žena popsala hororový let mezi dvěma obézními lidmi. Dočkala se odškodnění

Současně podnět k tomu, aby se konkrétní les, který je součástí chráněného území, stal lesem zvláštního určení, nemůže dát Agentura ochrany přírody. O zařazení lesa do kategorie zvláštního určení rozhoduje podle platné legislativy (lesní zákon) orgán státní správy lesů na návrh vlastníka lesa nebo z vlastního podnětu. Lesní zákon k lesu zvláštního určení uvádí, že se stanovuje tam, kde je veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo zájem plnění mimoprodukčních funkcí lesa nadřazen funkcím produkčním.
Petr Hůla ze správy CHKO Křivoklátsko k tomu uvádí: „spolupráce s Lesy ČR je tady dobrá, ale obě strany vycházíme z kompromisů a to není ani pro jednu stranu východisko, my potřebujeme tu centrální část dostat na vyšší stupeň ochrany, les zvláštního určení má sice trochu jiný režim, ale pořád je to les hospodářský, les zvláštního určení přece není o komplexní ochraně přírody, kam míříme národním parkem“.
Kocman za starosty doplnil „byli bychom rádi, pokud bychom mohli být spojovateli mezi Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem životního prostředí v takto významné otázce. Je možné, že se podaří otevřít diskuzi o tom, jak ve skutečnosti funguje ochrana přírody nejen na Křivoklátsku. Zcela jistě budeme hledat alternativní řešení k NP. Další kroky jsou v přípravě, ale Ministerstvo zemědělství jsme zatím neoslovili.“
Ministerstvo životního prostředí k tomu uvádí, že ve stávajícím režimu není schopno dosáhnout vyššího stupně ochrany, jakou zdejší příroda potřebuje. Potřebnou ochranu poskytne národní park.
Hana Zeus



Nepřehlédněte