Zatímco si užíváme čerstvého vzduchu a bereme kyslík v atmosféře jako samozřejmost, vědci z NASA a Toho University varují: Hladina kyslíku na Zemi nebude věčně dostatečná pro život, jak ho známe. Superpočítačové simulace ukazují, že za zhruba miliardu let čeká naši planetu dramatická změna, která povede k zániku většiny organismů.
Ostrava se chystá na unikátní akci. Obyvatelé budou mapovat městskou přírodu pomocí mobilních telefonů. Zapojí se tak do světové soutěže a pomohou vědcům i radnici.
Oblíbená metoda hloubení tůní v boji proti suchu může mít nečekané negativní dopady na krajinu. Vědci z Masarykovy univerzity v Brně varují před neefektivitou a možnými škodami tohoto přístupu.
Ekologové v opuštěné pískovně u Soběslavi vytvořili pomocí těžké techniky ráj pro samotářské včely a další vzácné druhy. Díky obnově písčin a písčitých stěn zde našlo domov 124 druhů žahadlových blanokřídlých, z nichž 13 patří mezi ohrožené druhy.
Víkendová akce Čistá řeka Sázava přilákala stovky dobrovolníků, kteří z břehů odstranili tuny odpadu. Mezi účastníky nechyběli ani veteráni, kteří se úklidu věnují už dvě desetiletí.
Obyvatelé Čáslavi se postavili proti rozšíření místní skládky. Chtějí o kontroverzním projektu rozhodnout v referendu.
Ochránci přírody se chystají zbavit přírodní památku Plachta v Hradci Králové nebezpečného odpadu. Čeká je náročný úkol, který potrvá několik let.
V pardubickém přírodním parku Červeňák se zabydlela bobří rodinka. Experti tvrdí, že jde o dobrou zprávu pro místní ekosystém. Jak ovlivní tito „ekosystémoví inženýři“ okolní přírodu?
Stromolezci v Krkonoších mají před sebou nelehký úkol. V rámci projektu na záchranu genofondu jedle bělokoré musí vylézt do korun třicetimetrových stromů a odebrat vzácné větve. Projekt potrvá až do roku 2029 a má zásadní význam pro budoucnost krkonošských lesů.
