Elektrárny, chemičky a další průmyslové provozy z Ústeckého kraje obsadily loni nejčastěji přední příčky žebříčků největších znečišťovatelů životního prostředí v Česku. Sestavuje je každoročně ekologický spolek Arnika na základě dat z Integrovaného registru znečišťování, do nějž za rok 2025 ohlásilo údaje 1233 provozů. Za Ústeckým krajem se v četnosti umístění řadí Moravskoslezský a Pardubický kraj.
V kategorii skleníkových plynů si první místo drží elektrárna Počerady na Lounsku s ohlášenými 4,2 milionu tunami emisí. Následují chomutovské elektrárny Tušimice a Prunéřov a teplická Ledvice. Mluvčí provozovatele Počerad, společnosti Sev.en Česká Energie Eva Maříková, k výsledkům sdělila, že elektrárna provozuje svou činnost v souladu s platnými povoleními a emisními limity. „Elektrárna Počerady patří k největším výrobcům elektrické energie v ČR, je tedy pochopitelné, že v přímé úměře bude také patřit k největším producentům emisí,“ uvedla.
Znepokojivě vypadají čísla u emisí rtuti. Uhelné elektrárny a teplárny obsadily osm z deseti čelních míst v tomto žebříčku a dohromady ohlásily 985 kilogramů rtuti. Samotné Počerady vykázaly 242 kilogramů, Prunéřov 183 kilogramů a Chvaletice na Pardubicku 172 kilogramů. „Rtuť vypouštěná z elektráren do ovzduší se v životním prostředí nerozkládá a může v něm přetrvávat desítky let,“ upozornila Nikola Jelínek z Arniky. V emisích rtuti včetně odpadů ale vede pardubická chemička Synthesia s 532 kilogramy, což je historicky nejvyšší nahlášené množství v jejím případě.
Celkové ohlášené množství formaldehydu, látky spojované s vyšším rizikem nádorových onemocnění, přesáhlo 22,5 tuny. Největší podíl na tom má Kronospan CR v Jihlavě, který ohlásil přibližně sedm tun. Na přední místo v žebříčku styrenu a dalších karcinogenních látek se vyšplhala společnost ACO Industries Tábor v Sezimově Ústí s 9,7 tuny styrenu.
Zvláštní pozornost Arniky si vysloužila pardubická biologická čistírna odpadních vod v Rybitví, která ohlásila 44 kilogramů tzv. věčných chemikálií, tedy látek PFAS. To tvoří přibližně dvě třetiny z celkového množství vykázaného v celém Česku. „Je nezbytné zjistit, odkud se do čistírny dostávají, zejména zda nepocházejí z průmyslového areálu v Semtíně,“ řekl Jindřich Petrlík z Arniky.
Sedm z deseti největších zdrojů kyanidů vypouštěných do vody představovaly čistírny odpadních vod. Ostravská čistírna ohlásila 676 kilogramů, třinecká 612 kilogramů. Největší množství dioxinů vykázal ostravský provoz na zpracování odpadů Gemec-Union, celkem 30 gramů v toxických ekvivalentech. Látky poškozující ozonovou vrstvu vzrostly z loňských 5,7 kilogramu na 71 kilogramů, přičemž téměř celý nárůst způsobila společnost CHS Epi v Ústí nad Labem se 66 kilogramy. Z předních příček naopak vypadla Spolana Neratovice, která v roce 2025 ukončila výrobu PVC a kaprolaktamu. Arnika sestavuje tyto žebříčky od roku 2005.
Zdroj: autorský text / ČTK
