Vysokorychlostní spojení Prahy s Drážďany postupuje do další fáze příprav. Správa železnic dokončuje podrobnou dokumentaci o vlivech na životní prostředí pro úsek Podřipsko a ministerstvu životního prostředí ji hodlá předložit do konce letošního roku. Vyplývá to z informací mluvčí Správy železnic Nely Friebové.
Začátkem roku 2027 by pak měla být podepsána mezistátní smlouva mezi Českou republikou a Německem týkající se výstavby a provozování Krušnohorského tunelu. Ta je klíčová pro další projektovou přípravu, protože oba státy zaváže k zajištění financování jak přípravy, tak samotné realizace. Podpis by se podle krajského radního pro dopravu Tomáše Riegera z ODS měl odehrát přímo v Ústí nad Labem. Projekt počítá i se spolufinancováním z fondů Evropské unie.
Celá trasa z Prahy do Drážďan měří 137 kilometrů a v případě rychlodráhy se cesta z Prahy do Ústí nad Labem zkrátí z nynější hodiny na pouhých třicet minut. Výstavba úseku Podřipsko by měla začít kolem roku 2032 a do provozu by měl být uveden přibližně v roce 2037. Krušnohorský tunel spolu s navazujícím úsekem mezi tunelem a Ústím nad Labem se plánuje vybudovat v průběhu 30. let.
Proces posuzování vlivů na životní prostředí probíhá u jednotlivých částí trasy odděleně podle jejich technické a projektové připravenosti. U stanice Praha-Balabenka, která bude sloužit i pro rychlé spojení na Drážďany, příslušný úřad rozhodl, že záměr nevyžaduje zpracování podrobné dokumentace EIA. Pro úsek Ústí nad Labem a státní hranice včetně Krušnohorského tunelu se naopak taková dokumentace zpracovává, přičemž zahrnuje požadavky ze závěru zjišťovacího řízení.
Na jaře ministerstvo životního prostředí uložilo Správě železnic, aby vyhodnotila dopady plánovaného terminálu v Roudnici nad Labem a posoudila souběžné vlivy rychlodráhy a dálnice D8, případně také využití těžebních ložisek pro stavbu. Obce na Podřipsku dlouhodobě řeší zejména hluk z D8. „Důležité je propojit řešení současného hluku z D8 s přípravou vysokorychlostní železnice. Obyvatele totiž nezajímá jen hluk z jednotlivých staveb, ale především jeho celkový dopad,“ zdůraznil Rieger po setkání se starosty dotčených obcí.
Projektovou přípravu koordinuje Správa železnic s německým partnerem DB InfraGO. Spolupráce se zaměřuje na optimalizaci technického řešení, koordinaci geologických průzkumů a přípravu navazujících stupňů projektové dokumentace. Letošní projednání projektu Krušnohorského tunelu v německém Spolkovém sněmu bylo podle Friebové v přípravě přeshraničního úseku zásadním milníkem.
Zdroj: autorský text / ČTK
