Hospodaření Karlových Varů v posledních dvou letech citelně ovlivnila pandemie koronaviru. Propady příjmů činily až 100 milionů korun. Aby město udrželo alespoň nezbytné investice, vzalo si před dvěma lety 700 milionů korun úvěr. V letošním roce se situace sice zlepšuje, ale vyšší příjem ze sdílených daní provází na druhou stranu růst výdajů. Vyšší příjmy a výdaje se tak prakticky vyruší, řekl náměstek primátorky Tomáš Trtek (ANO).
„Nejvíc hospodaření v loňském roce poznamenal covid, tak jako celou ekonomiku. Výpadky počítáme v řádech desítek milionů, skoro až 100 milionů korun, proto také hospodaření z loňského roku skončilo ve schodku,“ uvedl Trtek. Skutečné příjmy města byly loni 1,32 miliardy korun, výdaje byly 1,4 miliardy. Byla tak o zhruba 80 milionů vyšší než příjmy. V roce 2020 byly příjmy 1,23 miliardy a výdaje 1,28 miliardy, rozdíl pokryly vlastní zdroje.
První dopady začalo krajské město pociťovat už v roce 2020. S nastupující pandemií a protiepidemickými opatřeními začaly klesat příjmy. Významnou část z nich totiž tvořily poplatky z pobytu a související poplatky. Bez lázeňských hostů, zejména ze zahraničí, tak město přicházelo o peníze. Méně lidí jezdilo v MHD, menší byly i výběry z parkovišť.
Poplatek z pobytu klesnul už v roce 2020 skoro na polovinu, plánováno bylo 28 milionů, skutečnost byla 14,8 milionu. Za užívání veřejného prostranství chtělo město tehdy vybrat 13 milionů a vybralo 9,8 milionu, například i proto, že nebyl filmový festival. O tři miliony klesnul i výběr z poplatku za vjezd do lázeňské zóny. Vloni se už poplatky začaly vracet, ale ne zcela, za pobyt se vybralo 21 milionů, z užívání veřejného prostranství se příjmy vrátily na 13 milionů. Za vjezd do lázeňské zóny ale město vybírá stále výrazně méně.
Lázeňské město dlouhodobě žilo z velké míry z turistiky a lázeňství. Bylo tedy závislé na turistech, a navíc z velké části na turistech z Ruska a postsovětských zemí. Ti začali ubývat už po obsazení Krymu Ruskem a konfliktu na Donbasu. S pandemií a nyní s válkou Ruska proti Ukrajině dříve tradiční klienti téměř zcela zmizeli. Pokud přijedou Rusové do Karlových Varů, jde většinou o Rusy, kteří trvale žijí v Německu nebo jiných západních zemích. Klíčovým trhem se tak pro Karlovy Vary stává opět Německo, ale i hosté z blízkých zemí. Ti ale nezůstávají tak dlouho jako hosté, kteří přilétali ze vzdálených destinací.
Jenže například pro karlovarskou teplárnu představují hotelové a lázeňské provozy asi třetinu až polovinu odběru tepla. Město tak muselo řešit příspěvkem i propad příjmů teplárny, stejně tak to bylo u MHD, Alžbětiných lázní a dalších městských provozů. A nyní začaly prudce růst výdaje za energie a desítky milionů tak musí město rozdělit mezi své příspěvkové organizace, které nepočítaly s tak razantním nárůstem cen.
Střednědobý výhled hospodaření města do roku 2024 zatím počítá se spíše mírným poklesem příjmů na zhruba 1,3 miliardy korun. Klesat mají i kapitálové výdaje. U nich ale je třeba zohlednit, že řadu projektů město financuje z dotačních programů, a tak se skutečná výše výdajů obvykle výrazně liší od odhadu na několik let dopředu.
Zdroj: čtk
