Ve městě je sedm hřbitovů, které do konce roku 2023 spravovala soukromá pohřební služba. S tou bude město spolupracovat i nadále, ale o vlastní správu hřbitovů se starají nově dva úředníci magistrátu, a to přímo v kancelářích na hlavním hřbitově.
O stav pietních míst se i nadále bude starat, stejně jako v minulosti, technický odbor magistrátu. Ten v roce 2022 zahájil revitalizaci hlavního hřbitova včetně ošetření tamní zeleně. O rok dříve, už v roce 2021, uvedlo město na svých webových stránkách v život aplikaci, která se týká městských hřbitovů a pomáhá například těm, kdo mapují historii svého rodu.
Od 2. světové války jsou majetkové poměry na jabloneckých pohřebištích částečně neuspořádané. „Část hrobek a hrobových zařízení má své známé vlastníky, kteří za ně hradí nájemné dle uzavřených smluv. Po odsunu původních německých obyvatel však stovky hrobek, o které se jejich původní majitelé nemohli starat, postupně chátrají a stav některých se stává přímo nebezpečný,“ popsal stav pohřebišť náměstek pro správu majetku Petr Roubíček a dodal: „Definitivně se mohla vlastnická práva řešit až díky schválení nového zákona, který městům umožňuje zaevidovat opuštěné hrobky do svého majetku. Jablonec jich zaevidoval téměř osm set, což je v rámci ČR zcela mimořádný počet. Pokud by tak neučinil, připadly by od 1. ledna 2024 Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových a ten by s nimi mohl volně nakládat. Proto bylo nutné situaci do konce roku 2023 vyřešit.“
Jablonec nad Nisou se situaci opuštěných německých hrobek pokoušel řešit již na přelomu tisíciletí. Podle zákonů platných v té době měl hrobky do své péče převzít stát, tedy okresní úřad. Ten odmítl, město je převzít nemohlo a původní majitelé byli neznámí. Situace více než složitá.
A tak se město obrátilo na specialisty. Ti navrhli, aby Jablonec na vlastní náklady udržoval náhrobky i hrobová místa vzhledem k pietě a citlivosti poválečného vyhoštění sudetských Němců. Městský úřad začal nejprve hledat právní dědice opuštěných německých hrobů i s pomocí různých institucí
a spolků v čele s pražským Velvyslanectvím SRN s úspěchem nepatrným. Památkový ústav Ústí nad Labem poté sepsal hrobky, u kterých doporučil zvýšenou ochranu pro jejich architektonickou a historickou hodnotu. Ty nejvýznamnější, z nichž některé jsou architektonicky unikátní i v rámci celé ČR, město začalo postupně rekonstruovat. Investovalo sice do cizího majetku, ale je povinné pečovat o kulturní dědictví a o opuštěné německé hroby nacházející se na území druhého státu, což mu ukládá česko-německá smlouva o přátelství.
„Mezi opuštěnými hrobkami jsou takové, které jsou cennou připomínkou městských dějin a památkou na významné obyvatele. Město tak například opravilo hrob starosty Fischera nebo hrobku rodiny Pfeiffer–Kral,“ řekl Milan Bajer, který má na magistrátě agendu pohřebnictví na starosti. Hřbitovy totiž podle Bajera nejsou pouze místem pro odkládání lidských ostatků, jsou také němými svědky dějin, kteří živým připomínají pomíjivou slávu i chyby předků.
Zdroj: Jiří Endler, Jablonecký měsíčník
