Ocenění za výkon dostane každý
Novoroční pochod na Třemšín je pochod bez startu a každý účastník si volí trasu sám. Jedna z možností jak se dostat nejlépe na jeho vrchol je od parkoviště z hájovny »Na Dědku«, odkud je to po červené a později i po modré asi tři kilometry, s převýšením necelých 200 metrů, je však možno volit i delší a obtížnější trasy.
Za svůj výstup dostane každý účastník diplom v Lovecké boudě na úpatí hory, kde do šestnácti hodin je rovněž občerstvení. Největší odměnu však poskytne každému výhled k Rožmitálu pod Třemšínem, příbramské Svaté Hoře a za jasného počasí i mnohem dále.
Posvátné historické místo
Třemšín býval v minulosti posvátným, historickým místem, kterým procházely dějiny české země. A nebylo tomu jinak ani v novodobé historii československého státu. Nachází se přibližně osm kilometrů jihozápadně od městečka Rožmitál pod Třemšínem a jedná se o jeden z nejvyšších vrchů pohoří Brdy. Jeho název pochází údajně od tří zlatých prutů neboli „šínů“, potopených v hradní studni. Jaroslav Vrchlický nazval Třemšín Králem brdských lesů. Od 12. století zde stával hrad, který byl zpustošen za husitských válek a od 16. století je zmiňován jako pustý. V 19. století zde probíhaly národní slavnosti za účasti lidu z širokého okolí.
Rozhledny na vrcholu neměly štěstí
Na počátku 19. století nechal pražský arcibiskup Vilém Florentin Salm na Třemšíně vybudovat parčík s menší dřevěnou vyhlídkovou pyramidou, po jeho smrti v roce 1810 však zanikl park i vyhlídka. Nová vyhlídková stavba vznikla na Třemšíně v roce 1888, kdy pražský arcibiskup František Schönborn nechal vystavět 20 metrů vysokou dřevěnou rozhlednu s krásným výhledem do okolí. Když ji však v roce 1895 zasáhl blesk, musela být celá konstrukce podepřena bočními trámy. V té době se začala rozvíjet turistika a tak k ní přibyla i jednoduchá bouda s občerstvením a palandou pro přespání. Po zániku rozhledny v roce 1915, kdy byla pro svůj špatný stav rozebrána, se dlouhá léta se uvažovalo o výstavbě nové rozhledny, například projekt kamenné věže od plzeňského architekta Svatopluka Jankeho z konce třicátých let, ten však nikdy nebyl realizován.
Další výšková stavba se na Třemšíně objevila po druhé světové válce. Nejednalo se však o rozhlednou, ale o dřevěnou triangulační věž, dostatečně vysokou, aby překonala výšku stromů a nabídla výhled do okolí. Ta však v šedesátých letech podlehla silné vichřici a nahradila ji dřevěná věž, kterou ale záhy přerostly okolní stromy a znemožnily výhled do okolí. Stav věže se postupem času zhoršil natolik, že výstup byl v roce 2012 znemožněn odebráním žebříků.
Dočká se Třemšín nové rozhledny?
Dlouho to vypadalo, že ne. Posledním pokusem byla architektonická soutěž, na jejímž základě vybrali rozmitálští radní v březnu 2009. projekt architekta Lukáše Pejsara, jenž navrhnul rozhlednu tvořenou kovovým vřetenem s nosným pilířem a dřevěným opláštěním. Hospodářská krize však negativně ovlivnila rozpočet města a celý projekt stavby rozhledny byl proto na počátku roku 2010 pozastaven.
Lesní pozemky však přešly mezitím v rámci církevních restitucí do vlastnictví pražského arcibiskupství a to potvrdilo, že se už uskutečnilo první kolo výběrového řízení na návrh rozhledny a peníze na její stavbu má arcibiskupství jako investor vyhrazené.
Zbytky hradu i kaplička
Komě nepřístupné vyhlídkové věže však najdete na Třemšíně také zbytky hradu Třemšín. Ten byl založen Buzici kolem roku 1200. Už v 15. století však zpustl a dnes jsou zde k vidění jen jeho náznaky – základy dvou bašt a věže s příkopem, přes který vede kamenný most.
Na vrcholu stojí také malá kaplička postavená nad zasypanou hradní studní. Kaplička je nedávno zrestaurovaná, náklady činily 450 000 Kč. Kousek nad ní je z malé loučky příjemný výhled do údolí jižním směrem. Opodál můžete vidět i Gangloffův kříž a památný buk, Buk-Brána, který byl značně poničen při nedávné vichřici. A také Gangloffův kříž postavený na památku lesníka a vynálezce Karla Gangloffa, jehož 28 vynálezů je uloženo v Národním technickém muzeu.
V blízkosti Třemšína je 753 metrů vysoký vrch Štěrbina, pod jehož vrcholem stojí mohyla Jakuba Jana Ryby, který zde 8. dubna 1815 ukončil svůj život sebevraždou.
