Pandemie onemocnění COVID-19 i s ní spojená opatření nevratně ovlivnila naše životy. Dotkla se i řady každodenních činností, například třídění odpadů. Vyplývá to z porovnání statistik společnosti EKO-KOM za rok 2020 a z předběžných výsledků za rok 2021. S odstupem času je patrná výrazná proměna spotřebitelského chování zejména v prvním a druhém čtvrtletí pandemických roků 2020 a 2021, což se promítlo do množství vytříděného odpadního papíru, skla a kovů. Předběžné výsledky za rok 2021 naznačují, že trend rostoucího množství tříděných odpadů úspěšně pokračuje.
Při srovnávání pandemických vlivů na třídění odpadů vycházela společnost EKO-KOM ze čtvrtletních dat, která sbírá od svých partnerů (klientů, obcí, dotřiďovacích linek, atd.). Z hlediska množství vytříděného odpadu bývá nejslabší první čtvrtletí, což potvrzují dlouhodobá data z předešlých let. Nejvíce odpadu vytřídí lidé naopak ve druhém čtvrtletí.
Finální údaje od obcí o množství tříděného odpadu za poslední čtvrtletí roku 2021 ještě samozřejmě nejsou k dispozici, ale na základě dat za 1. až 3. čtvrtletí roku 2021 lze předběžně odhadnout celkový vývoj tříděného sběru v loňském roce.
Dle těchto odhadů by mělo být celkové množství tříděného odpadu zhruba o 8 % vyšší než v roce 2020. Co se týče jednotlivých komodit, největší růst se odhaduje pro kovy (22 %), u papíru a plastů očekáváme zhruba 5% nárůst, u skla a nápojového kartonu pak růst o 1 %.
Uzavřené sběrné dvory, výkupny, školy i restaurace udělaly své
Při srovnání roků 2020 a 2021 musíme mít na paměti, že oba roky velmi ovlivnila celosvětová pandemie COVID-19, a především v roce 2020 se některé vládní restrikce a lockdowny podepsaly na množství vytříděného odpadu. U některých komodit negativně jako u papíru, u jiných pozitivně, u skla. Jak se pandemie projevila na míře třídění odpadu v jednotlivých měsících nelze určit, ale určité vlivy jsou patrné i v rámci čtvrtletního zhodnocení. K největším výkyvům oproti původním trendům došlo v souvislosti s uzavřením sběrných dvorů, výkupen a škol v první vlně epidemie. To vedlo ke snížení tříděného sběru papíru a kovů shromažďovaných právě prostřednictvím těchto sběrů. Celkově tak bylo vytříděno zhruba o 9 % méně papíru a o 20 % méně kovů oproti trendu růstu z minulých let.
Projevilo se také uzavření restauračních zařízení v průběhu první, druhé i třetí vlny pandemie v České republice. Lidé začali alkoholické i nealkoholické nápoje konzumovat více doma, takže třídili více skleněných obalů do barevných kontejnerů na ulicích. Celkově tak bylo vytříděno zhruba o 11 % více skla oproti očekávanému výsledku dle trendu růstu.
Plasty bez propadu
U plastových odpadů byl patrný pouze jeden výraznější výkyv oproti běžnému trendu růstu, a to během první vlny pandemie, kdy došlo (podobně jako u skla) k navýšení spotřeby plastových obalů v domácnostech. V dalších vlnách se už tento nárůst neopakoval. Nezměnila se nijak významně ani skladba sbíraných plastů – míra sběru a recyklace plastových obalů tedy nezaznamenala žádný propad. Ani u nápojových PET lahví (nealkoholické nápoje, cidery, pivo), které jsou nyní často skloňovány, nedošlo k propadu – sběr se držel v roce 2020 na úrovni 79-82 % a díky stabilnímu nárůstu třídění plastů lze na základě prvních tří čtvrtletí odhadnout, že v roce 2021 sběr nápojových PET lahví vzrostl na přibližně 80-84 %.
Kovy jsou samostatnou kapitolou
Vývoj sběru kovových odpadů, případně obalů je specifickou kapitolou, protože velmi závisí na sběru prostřednictvím výkupen, na což má velký vliv legislativa, výkupní ceny a tržní prostředí. Množství vytříděných kovů je tedy v čase velmi proměnlivé, ale dá se říct, že v poslední době se vývoj stabilizuje. Stále častěji mohou totiž lidé třídit kovy prostřednictvím barevných kontejnerů nebo do pytlů a zmenšuje se tak vliv sběru prostřednictvím výkupen. A tak zatímco během první vlny pandemie sběr kovů mírně klesl, v roce 2021 již výsledky odpovídají rostoucímu trendu posledních let.
Podrobné grafy vývoje třídění jednotlivých komodit jsou k dispozici na webových stránkách společnosti EKO-KOM ZDE.
