Jak to u nás bylo s dělnickými koloniemi? Poutavou historii přiblíží nový web

17.5.2022
Redakce

Fenomén dělnických kolonií, jejich proměny během dekád i architektonické a demografické rysy lidem přiblíží web, který spustila Akademie věd ČR (AV). Vedle řady zajímavostí z dlouholetého výzkumu, je součástí portálu i mapa dělnických kolonií v českých zemích, sdělili zástupci AV v tiskové zprávě.

Web popularizuje a představuje výsledky výzkumu jak dělnických kolonií, tak i dalších forem sociálního bydlení v českých zemích, které v manufakturní a především v průmyslové éře budoval stát, vrchnost, podniky, obce, ale i sami dělníci. Dělnické kolonie mívaly podle AV podobu provizorně nouzových poslepovaných obydlí, ale i uniformních domů pro několik rodin a jejich výzkumu se dlouho nevěnovalo více pozornosti.

Tuzemské kolonie vznikaly od období první třetiny 19. století především u větších průmyslových měst, do nichž lidé přicházeli za prací. Podle akademie se pak vysoká míra industrializace v českých zemích odráží v tom, že tyto kolonie při továrnách a podnicích vyrostly v podstatě ve všech částech současného Česka. Obyvatelé kolonie byli často pracovní migranti vykonávající podobné profese, někdy i ve stejných podnicích.

Centrem webu je právě interaktivní mapa dělnických kolonií v tuzemsku. Badatelé také představují zatím desítku lokalit. Lidé si mohou přečíst zajímavosti o pražských nouzových koloniích Pod Bohdalcem a Na Slatinách, dělnických koloniích Zvěřina, Kamenec a Aloisie v Ostravě, koloniích Domovina v Liberci, Pod Hruškou v Karviné a Sídlišti FAB v Jablonci nad Nisou. Akademici popisují i takzvané protokolonie, tedy výrobní osady z předindustriální éry. Zástupci tohoto typu jsou na webu Svatá Sidonie a Svatý Štěpán. Obě protokolonie se vážou ke sklárnám v Brumově-Bylnici na Zlínsku, které vznikly v 18. století.

„Webový portál je výsledkem mého dvacetiletého zájmu o uvedenou problematiku a plodem mnoha dotazů a výzev, aby byly zpracovány i další lokality v ČR,“ uvedl hlavní autor projektu Martin Jemelka z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR. „Rozhodně jde o aktuální téma, protože dějiny pracovních migrací, desindustrializace a sociálního bydlení jsou tématem i současné české společnosti,“ uvedl badatel.

Na webu jsou i fotografie zachycující historickou i aktuální podobu popisovaných lokalit. „Již nyní spolupracujeme s historiky, etnology a muzeology z celé ČR. Oslovujeme a plánujeme i spolupráci s laickými badateli z regionů, například z řad kronikářů, nebo ‚jen‘ zapálených amatérských historiků či fanoušků industriálních dějin,“ zdůraznil Jemelka. „Rozhodně uvítáme reakce veřejnosti, která doplní, nebo rovnou zkoriguje zveřejněné informace. Vděční budeme zvláště za dobové fotografie a jakékoli relevantní dobové dokumenty,“ dodal badatel.

Na projektu spolupracovali badatelé z Masarykova ústavu a Archivu AV, Etnologického ústavu AV a historici z různých dalších pracovišť v Česku. Web vznikl v programu Město jako laboratoř změny Strategie AV21.

Zdroj: ČTK



Nepřehlédněte