Kvalitu života v českých městech a obcích lze hodnotit podle mnoha ukazatelů, jedním z nich je čistota veřejných prostranství. S tím úzce souvisí i to, jak samosprávy nakládají s odpady – někde to funguje bezchybně, jinde jsou rezervy, a to jak po stránce technické, tak finanční. Přehled o tom, kolik obce a města každoročně vydávají na odpadové hospodářství, pravidelně zveřejňuje AOS EKO-KOM.
Poplatek za odpad platí každý občan své obci či městu. Výše částky se liší – někde je nižší, jinde lidé považují poplatek za vysoký. Celkové náklady zahrnují všechny položky spojené s nakládáním s odpady. V přepočtu na obyvatele si tak obce mohou porovnat výši služeb, které poskytují.
Největší část výdajů připadá na sběr a svoz směsného komunálního odpadu – v roce 2024 to bylo 46 % z celkových nákladů. Druhou největší položkou byly náklady na sběr a svoz tříděných odpadů (22 %). Další významné výdaje směřovaly na odvoz objemného odpadu a bioodpadu. Přibližně 16 % připadá na ostatní činnosti, například provoz sběrného dvora, likvidaci černých skládek, úklid odpadků z ulic nebo sběr nebezpečných odpadů.
V roce 2024 činily průměrné náklady na obyvatele 1 675 Kč, zatímco v roce 2006 to bylo 698 Kč. Výrazný růst je patrný hlavně v posledních šesti letech, kdy k němu přispěla i vysoká inflace.
Podíl nákladů na sběr tříděného odpadu činil 22 % a zahrnoval sběr papíru, plastu, skla, nápojového kartonu a kovů. Za posledních sedm let jednotkové náklady na obyvatele rostly rychleji než v předchozích obdobích, což souvisí se zvyšující se výtěžností tříděného sběru. V roce 2024 vyšel průměrný náklad na tříděný sběr na jednoho obyvatele na 363 Kč, přičemž jedna tuna tříděného odpadu stála obec průměrně 7 087 Kč.
Sběr a svoz směsného komunálního odpadu (SKO) tvoří největší část nákladů. Jde o výdaje na odvoz odpadu od občanů a jeho další zpracování – odstranění nebo energetické využití. V roce 2024 to bylo přibližně 765 Kč na obyvatele, v roce 2006 přitom jen 463 Kč. Náklady na jednu tunu SKO dosáhly průměrně 4 315 Kč.
Obce však v odpadovém hospodářství také získávají příjmy. Nejčastěji jde o poplatky od obyvatel, dále od rekreantů, majitelů rekreačních objektů a podnikatelů zapojených do obecního systému. Některé obce mají i příjmy z prodeje druhotných surovin, sběru textilu, poplatků od jiných obcí za využití sběrného dvora, příspěvků z kolektivních systémů (např. za sběr elektrozařízení) nebo kompenzačních plateb za skládku na svém území. Významnou položkou jsou odměny od Systému EKO-KOM za sběr a využití obalových odpadů.
V roce 2024 činily příjmy obcí v průměru 1 052 Kč na obyvatele, z toho 749 Kč z poplatků od obyvatel a 240 Kč od EKO-KOMu. Příjmy ale ve většině případů nedosahují výše nákladů, a obce tak musí pokrýt v průměru 37 % výdajů z jiných zdrojů rozpočtu.
Zdroj: EKO-KOM
