• nezarazene
  • Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • Konec Benešovy éry, proč nakonec abdikoval?

    7.6.2022
    Jaroslav Svoboda

    Už bezprostředně po únoru 1948 začaly kolovat zvěsti o dalším odchodu prezidenta Beneše do exilu. Po 25. únoru totiž následovalo dvouměsíční období, v němž sice podepisoval zákony a aspoň zčásti vykonával svůj úřad, ale dával najevo svůj nesouhlas s kroky Gottwaldovy vlády. Co následovalo?

    Beneš tehdy už většinou neopouštěl Sezimovo Ústí a do Prahy se po 25. únoru 1948 vrátil jen dvakrát. Poprvé na pohřeb Jana Masaryka a pak na výročí založení Karlovy univerzity. Na konci dubna pak definitivně uzrála myšlenka na jeho abdikaci. Jejím hlavním důvodem se stal Benešův nesouhlas s novou ústavou a volebním zákonem založeném na jednotné prokomunistické kandidátce.

    Beneš chtěl abdikovat ještě před přijetím této ústavy 9. května. Tehdy ale zbýval necelý měsíc do parlamentních voleb, a to pokládali komunisté za vyhlášení politického boje. Proto odjel Gottwald za Benešem do Sezimova Ústí. Beneš se tehdy poprvé vyslovil ostře kriticky k únoru a k nátlaku, který ho donutil k přijetí tehdejšího postupu. Sám si přál rozchod v dobrém, ale zároveň trval na tom, že nemůže podepsat ústavu a krýt „nové“ volby. Uznal ale i komunistický argument, tedy že uvažovaný termín abdikace a její důvody by rozjitřily domácí politickou scénu. Celý spor o jeho abdikaci skončil následným kompromisem. Beneš trval na svém odchodu, ale rozhodl se oficiálně nezveřejnit důvody, které ho k takovému jednání vedli.

    A tak 2. června podepsal text abdikačního dopisu, který 7. června přečetl Gottwald vládě. Národní shromáždění vzešlé z „nových“ voleb z 30. května pak jednomyslně zvolilo 14. června novým prezidentem komunistického vůdce Klementa Gottwalda.

    Tři měsíce po své abdikaci, už bývalý prezident Beneš, 3. září zemřel v Sezimově Ústí. Jeho pohřeb se změnil v mohutnou politickou demonstraci. Komunisty organizovaný státní pohřeb a tryzna měly přispět k uklidnění zjitřené situace. Ukázalo se však, že protikomunistické demonstrace byly ještě silnější než při sokolském sletu.

    Tak se uzavřela dějinná kapitola jedné z nejvýznamnějších osobností samostatného československého státu.


    Témata:

    Nepřehlédněte