Jakub Čáslavský (54) je s Božím Darem spojený od narození. Podniká v ubytovacích službách. Jeho rodina zde provozuje Konzum Čáda a penzion. V posledních letech se zapojil do občanské iniciativy proti masivní zástavbě na Rýžovně, která vyústila v úspěšné místní referendum. Nyní kandiduje do zastupitelstva a chce se ucházet o vedení města. Za hlavní problémy považuje nedostupné bydlení, úbytek stálých obyvatel a hospodaření radnice. „Nechci, aby se z Božího Daru stalo město prázdných apartmánů. Radnice musí měřit všem stejně,“ říká.
Na Božím Daru žijete celý život. Co vás přimělo vstoupit do komunální politiky?
Záleží mi na tom, kam náš domov směřuje. Vývoj posledních osmi let ve mně vyvolává obavy. Radnice se vzdálila běžným obyvatelům a nedokázala lidi přesvědčit, že postupuje vůči všem spravedlivě. Nestačí jen kritizovat. Pokud chceme změnu, musíme nabídnout řešení a převzít za něj odpovědnost.
Tvrdíte, že radnice nevystupovala ke všem stejně. Co tím myslíte?
Vadí mi především nakládání s obecními pozemky. Objevily se případy dlouhodobého bezúplatného užívání obecního majetku – například přenechání zhruba tří tisíc metrů čtverečních – nebo podivné směny pozemků, u kterých nebyla občanům doložena výhodnost. Obecní majetek nepatří starostovi. Pokud získáme důvěru, tyto smlouvy otevřeme a posoudíme.
Sehrál jste zásadní roli v referendu o zástavbě na Rýžovně. Jak ho s odstupem hodnotíte?
Jako obrovský společný úspěch občanů. Myšlenka vzešla z naší iniciativy, město však referendum nevyhlásilo a museli jsme k soudu, který ho nařídil. Lidé se jasně postavili proti nové zástavbě a výsledek obstál i u Ústavního soudu. Zadání zní jasně: na Rýžovně nemá vzniknout rozsáhlá zástavba. Referendum nelze obejít, každé nové vedení ho musí respektovat.
Boží Dar se podle vás mění v mrtvé město. Jak chcete zajistit dostupné bydlení?
Turistiku potřebujeme, ale nesmí vytlačovat běžný život. Přibývají apartmány, ale mladé rodiny nemají kde žít. Chceme připravit obecní nájemní a družstevní bydlení s přísnými pravidly, aby nesloužilo krátkodobým pronájmům. Cílem je zvýšit počet stálých obyvatel o 10 až 15 procent. Pomůže to rodinám i místním podnikateům, kteří dnes složitě shánějí personál a lidé musí dojíždět z dálky. Současný projekt radnice přichází pozdě a chybí mu jasný harmonogram. Zároveň prověříme dřívější prodeje obecních bytů, protože peníze z nich se do nové výstavby nevrátily v odpovídajícím rozsahu.
Co dalšího kromě bytů město místním dluží?
Základní služby. Přišli jsme o první stupeň základní školy, mateřskou školku, chybí komunitní centrum i společenský sál. Radnice musí mít plán, jak to postupně obnovit.
Velkým tématem je Horský hotel Klínovec. Jaké pro něj máte řešení?
Musíme přestat předstírat, že Boží Dar zaplatí stamilionovou rekonstrukci z vlastního rozpočtu. Dosavadní dotační model selhal a platit další nákladné studie bez finančního plánu je jen vyhazování peněz. Chci jednat s Karlovarským krajem, aby převzal výraznější, klidně i majetkovou roli. Vzorem nám může být úspěšná záchrana Ještědu Libereckým krajem.
Kritizujete systém odpadů a nastavení daně z nemovitosti. Co navrhujete?
Odpadový systém je přetížený turisty a extrémně drahý. Uděláme tvrdou ekonomickou analýzu, abychom ho zefektivnili. U daně z nemovitosti mi přijde nespravedlivé, aby rodina, která tu trvale žije, platila stejně jako majitel komerčního investičního apartmánu. Zjistíme zákonné možnosti místních koeficientů, abychom zohlednili účel využití budovy, aniž bychom škrtili běžné bydlení.
Jaké by byly vaše první kroky a kde na plány vezmete peníze?
Prvním krokem bude otevřenější úřad s lepšími otevíracími hodinami pro pracující, digitalizace agend a hloubkový audit smluv. Okamžitě se zaměříme na každodenní péči – rozbité cesty či zeleň a celkový vzhled města. U bydlení počítáme s dotacemi, a hotel Klínovec zkrátka nesmí vysát obecní pokladnu.
Jak se vyrovnáte s případným střetem zájmů a velkými investory?
Podnikám tu, takže případný střet zájmů budu vždy transparentně hlásit. Co se týče investorů – nejdeme dělat revoluci, pro ekonomiku města jsou klíčoví a spolupráce je nezbytná. Musí ale probíhat podle jasných pravidel. Nikdo nesmí mít díky svému vlivu privilegovaný přístup k majetku města. Prověříme staré směny a stejný metr musí platit pro velkého developera, místního živnostníka i běžného souseda.
Co si přejete pro Boží Dar za čtyři roky?
Více stálých obyvatel, nové nájemní byty a moderní, otevřenou radnici. Ze všeho nejvíc si ale přeji, aby Boží Dar zůstal opravdovým městem. Nejen adresou pro turistiku, ale místem, kde lidé skutečně žijí, potkávají se, vychovávají děti a cítí se tu doma
