„Jak poznám, jestli mě napadl virus nebo bakterie? A jak se léčit?“
Letos to vypadá, že zima nás ještě potrápí, a společně s chladem tedy budeme muset odolávat náporu bacilů…
Virové onemocnění
Dobrá zpráva je, že drtivá většina našich nemocí „z nachlazení“ – rýma, kašel, bolesti v krku, je virového původu. Dobré na tom je, že na virózu nepotřebujeme antibiotika a odezní sama. Horší je, že úzdrava chce čas a vyžaduje klidový režim a trpělivost. Jak poznáme virózu? Většinou dosti snadno – virus napadne „celého člověka“ – tedy jsme slabí, bolí nás svaly, klouby, hlava, máme teplotu, bolí nás v krku, máme rýmu a kašel. Nemusí být přítomny úplně všechny zmíněné příznaky, ale typické je, že je příznaků více.
Bakteriální onemocnění
Naproti tomu bakterie většinou nevyvolávají takovou plejádu příznaků projevujících se na mnoha místech v těle. Třeba bakteriální angína se projevuje bolestí v krku, teplotou, slabostí, ale není u ní typická rýma ani kašel. Bakteriálních onemocnění nás postihuje mnohem méně než těch virových. A s tím souvisí otázka správné léčby!
Léčba
Základem jakékoliv nemoci, kdy „nemůžeme“, je nenutit se moct. Naprosto nezbytné je dát organismu klid a čas na zotavení. Proto i když se vám to nehodí, zůstaňte doma, odpočívejte, šetřete se. Díky tomu se choroby rychleji zbavíte a navíc nebudete bacily roznášet po světě. Kromě klidového režimu a dostatky tekutin je vhodné volit dobře stravitelnou, ale výživnou stravu, zvýšit příjem vitamínů – zvýšit přirozenou obranyschopnost dokáže zejména vitamín D, C, ale i zinek či selen. Co se týče teploty, nesrážejte ji jen proto, že je zvýšená! Zvýšení tělesné teploty je základním léčebným mechanismem, kterým naše tělo disponuje, takže teplotu nechte působit, pokud nepřesáhne 38°C nebo pokud se kvůli ní necítíte opravdu špatně – v takovém případě můžete sáhnout po antipyretiku a ulevit si.
Antibiotika?
V dnešní době bychom už měli být všichni informovaní o tom, že nachlazení nerovná se potřeba užívání antibiotik! Antibiotika se používají pouze při léčbě onemocnění způsobených bakteriemi – na virózu nepomohou a naopak mohou uškodit. Jak uškodí? Inu, něco zabít musí, když už je spolkneme, tudíž velmi změní osídlení našeho střeva, jehož mikrobiom ale hraje významnou úlohu v naší imunitě! Navíc nadužívání antibiotik zvyšuje antibiotickou rezistenci – jinými slovy, pokud bychom polykali antibiotika jako lentilky, za pár let už bychom žádná účinná antibiotika neměli a umírali bychom opět na běžné infekce. Někteří vědci tvrdí, že tato hrozba je zcela reálná, jestli s tím rychle něco nepodnikneme.
Jak rozlišit?
Kromě výše uvedených charakteristik virových versus bakteriálních chorob můžeme pro rozlišení využít i další vyšetření. Nejznámější je CRP – určení hladiny C reaktivního proteinu z krve, který se zvyšuje především při bakteriální infekci. Ovšem aby to nebylo tak jednoduché, CRP může zvýšit i celá řada virů – především těch těžších jako je chřipka či covid. Když si nejste jisti, co to na vás vlezlo a váš stav se nelepší, nezbývá než vyrazit k lékaři, který na základě vyšetření a zkušeností stanoví správnou diagnózu a léčbu.
Ať se vám patogeny vyhýbají!
