Jeseníky zažívají klimatickou proměnu. Analýza Českého hydrometeorologického ústavu odhaluje znepokojující trend – průměrná roční teplota vzduchu ve výškách nad tisíc metrů nad mořem vzrostla za posledních šest dekád přibližně o jeden stupeň Celsia.
Nejviditelnějším projevem této změny je úbytek sněhu. Zatímco v letech 1961 až 1990 tvořily sněhové srážky v zimě 96 procent všech padajících srážek v polohách nad tisíc metrů, v období 1990 až 2020 tento podíl klesl na pouhých 75 procent.
Veronika Šustková z ostravské pobočky ČHMÚ připomíná, že skutečně sněhově bohaté zimy Jeseníky naposledy zažily v letech 2004/2005 a 2005/2006. Tehdy meteorologické stanice na Šeráku nebo Ovčárně naměřily více než dva metry sněhu.
„V posledních letech převažují teplé zimy chudé na sníh,“ konstatuje Šustková. Zimní sezona 2023/2024 se dokonce zapsala jako druhá nejteplejší v historii České republiky. Ke konci února byla souvislá sněhová pokrývka vázaná pouze na nejvyšší partie hor.
Ani letošní zima nepřinesla očekávané množství sněhu. Zimní sezona 2024/2025 byla rovněž nadprůměrně teplá a spadlo pouze 60 procent obvyklého množství srážek. V nejvyšších částech Jeseníků dosáhla sněhová pokrývka maximálně jednoho metru, což představuje zhruba polovinu dlouhodobého průměru.
Trendy jsou jasné a nepříznivé. Osmá zima v řadě byla teplejší než dlouhodobý průměr z let 1991 až 2020, který činí minus 0,7 stupně Celsia. Podle nejpesimističtějších klimatických scénářů by se mohla průměrná roční teplota do konce století zvýšit až o pět stupňů.
Změnu vnímají i praktici z terénu. Martin Chalupa, dispečer jesenické horské služby s dvacetiletou praxí, pozoruje dramatický pokles při lavinové prevenci. „Pamatuji si sněhové profily na čtyři metry výšky. Nyní se k tomu množství ani nepřiblížíme, maximálně dosáhneme 2,8 metru ve Velkém Kotli,“ popisuje své zkušenosti.
Chalupa odhaduje, že sníh na jesenických horách bude ještě pouze dalších 20 až 30 let. Meteoroložka Šustková potvrzuje jeho obavy – s pokračujícím oteplováním bude klesat nejen podíl sněhových srážek, ale i schopnost tvorby trvalé sněhové pokrývky. Horské oblasti nad tisíc metrů přitom vykazují největší nárůst teplot.
Zdroj: ČTK
