Sobotní zahajovací koncert představil Mahlera jako skladatele i dirigenta. Zazněly jeho skladby Blumine a Adagio z nedokončené Symfonie č. 10. Mahler nejčastěji dirigoval díla od Richarda Wagnera, návštěvníci proto slyšeli Předehru a Smrt Isoldy a Wesendonck Lieder. V sobotu se představila Filharmonie Hradec Králové, dirigoval David Giménez Carreras a vystoupila sopranistka Eliška Weissová. Festival se programem připojuje k projektu Rok české hudby 2024, řekl ředitel festivalu Jiří Štilec.
„Každý ročník se zaměřuje na tvorbu Mahlera z jiného úhlu, letos to jsou české stopy, takže připomínáme jeho vazbu a vztah k české hudbě a k některým českým tvůrcům. Další linií festivalu jsou skladby z 18. století autorů, kteří se narodili v Čechách nebo na Moravě, ale kariéru udělali ve Vídni. Je to především Pavel Vranický, který se narodil v Nové Říši na Jihlavsku,“ řekl Štilec.
Vranický se znal s hudebníky jako Franz Joseph Hayden nebo Ludwig van Beethoven, kteří ho upřednostňovali jako dirigenta pro svá díla. Přátelil se i s Wolfgangem Amadeem Mozartem. Festival tak zavítá 17. června i do Nové Říše, kde zazní díla Mozarta, Vranického a Josefa Marina Krause. Houslistka Lina Tur Bonetová zahraje v obnovené světové premiéře Houslový koncert G dur Vranického.
Festival nabídne 13. června speciální projekt s názvem Má vlast před Mou vlastí. „Představíme skladby ještě před Smetanovou Mou vlastí, které ho mohly inspirovat nebo měly stejné téma, tedy vlastenectví, jak k tomu přistupovali autoři před ním nebo jeho vrstevníci,“ popsal Štilec. V obnovené světové premiéře zazní skladba Libušino proroctví od Augusta Wilhelma Ambrose v německém jazyce.
Festival začíná jako předešlé ročníky 18. května, tedy na Mahlerovo úmrtí, a končí 7. července na Mahlerovo narození. Součástí je i doprovodný program, jako jsou přednášky, turistický pochod a zároveň dává v kratších vystoupeních prostor nejlepším žákům jihlavské Základní umělecké školy.
„Příprava ročníku zabere i dva roky dopředu, například už teď musíme plánovat příští ročník a rok 2026, protože si musíme u některých umělců a orchestrů zajistit termíny,“ vysvětlil Štilec. Rozpočet letošního ročníku je 2,5 milionu korun, finance pochází z dotací hlavně od města Jihlava, kraje Vysočina i ministerstva kultury. Vstupné zvýšili o několik procent. Návštěvnost byla loni přibližně 3100 diváků, podle Štilce se příliš neliší s dobou před covidem.
Zdroj: ČTK
