Jihočeské řeky zažívají historicky nejmenší průtoky vody, jaké kdy v létě zaznamenaly. Nedostatek srážek v kombinaci s extrémními teplotami zasahuje především rovinaté oblasti, kde je situace nejkritičtější. Hydrolog Tomáš Vlasák popisuje, co se v krajině odehrává: při extrémních vedrech se z hladiny rybníka či nádrže denně odpaří celý centimetr vody, přičemž přítoky nestačí tento úbytek pokrýt.
Konkrétní čísla jsou výmluvná. Na řece Malši v Roudném na Českobudějovicku dosahuje hladina pouhých šesti centimetrů, přičemž hranice hydrologického sucha je stanovena na 11 centimetrech. Na Vltavě v Březí stojí voda ve výšce 37 centimetrů, zatímco během povodní v září 2024 byla hladina o více než dva metry výše. Některé menší potoky na jihu Čech přestaly téct úplně.
Vlasák zdůrazňuje, že letošní situace je výjimečná svým načasováním. Při srovnatelném suchu v roce 2015 dosáhly průtoky takto nízkých hodnot až v září, letos se tak stalo už na začátku srpna. A s ohledem na přetrvávající vysoké teploty není zlepšení na dohled.
Aby se bilance vody v řekách viditelně zlepšila, muselo by podle hydrologa spadnout 100 až 150 milimetrů srážek. Pro srovnání, Český hydrometeorologický ústav odhaduje, že v některých částech jižních Čech napršelo za celý červenec jen kolem 20 litrů na metr čtvereční. Kratší intenzivní přeháňky by sice pomohly spálené trávě, které by stačilo zhruba 40 milimetrů, na stav podzemních vod by však neměly žádný vliv.
Zdroj: ČTK


















