Podle v pátek zveřejněných údajů brněnského pracoviště Českého statistického úřadu (ČSÚ) loni vydali lékaři v kraji 374.200 neschopenek, což je o 85.100, tedy 29,5 procenta více než v roce 2021. Průměrná doba dočasné pracovní neschopnosti se o 8,9 dne zkrátila na celkových 26,6 dne.
Rostoucí počet vystavených neschopenek souvisel zejména s pokračující pandemií koronaviru, konkrétně s rychlým šířením varianty omikron na jaře loňského roku. V posledním předcovidovém roce 2019 bylo v kraji nahlášeno 197.200 případů dočasné pracovní neschopnosti. Počet pracovních neschopností se loni zvyšoval ve všech krajích České republiky, nejvíce v Praze, o 34,1 procenta, nejméně pak v Moravskoslezském kraji, kde vzrostl o 17,9 procenta.
V celkovém počtu ohlášených pracovních neschopností bylo 93,8 procenta z důvodu nemoci, meziročně jich přibylo na jihu Moravy o 31,3 procenta, zbylé případy byly kvůli úrazu.
Průměrná doba trvání jedné pracovní neschopnosti, která se na jihu Moravy meziročně zkrátila na 26,6 dne, byla mezi kraji v Česku sedmá nejdelší. Nejdéle v průměru stonali lidé v Moravskoslezském kraji, a to 31 dní, nejkratší dobu naopak v Praze, v průměru 23,9 dne.
V Jihomoravském kraji bylo v roce 2022 v průměru 27.313 práce neschopných lidí denně, z toho 23.777 pro nemoc, 691 kvůli pracovnímu úrazu a 2845 kvůli úrazu. Na 100 pojištěnců v kraji připadlo loni 71,48 nově hlášených případů pracovní neschopnosti, v roce 2021 to bylo 56,15 případů. Hodnota tohoto ukazatele rostla ve všech krajích Česka, nejvíce v Praze a nejméně v Moravskoslezském kraji.
Zdroj: ČTK
