• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Jihomoravská gymnázia praskají ve švech, politici chtějí změnit strukturu středních škol

    25.5.2024
    Doris Drienová

    Kapacita středních škol zřizovaných Jihomoravským krajem je pro příští školní rok 15.073 míst. Přihlášek s první prioritou přitom žáci podali 15.536.

    S převisem mohou částečně pomoct ostatní zřizovatelé. Dohromady je v kraji 18.129 míst na středních školách, o deset méně než přihlášek. Poptávce uchazečů ale nedostačují gymnázia. Čtyřletá, krajem zřizovaná, evidují 2012 přihlášek na 1417 míst. Současné vedení kraje si slibuje zlepšení od nově budovaného gymnázia v Pionýrské ulici. Opoziční politici by se rádi více zaměřili třeba na slučování oborů. Vyplývá to z odpovědí, které poskytli zástupci stran kandidujících na podzim v krajských volbách.

    Koalici v kraji nyní tvoří zástupci KDU-ČSL, Pirátů, ODS a Svobodných a Starostové pro jižní Moravu. V opozici jsou ANO, SOCDEM, SPD a Spolu pro Moravu. KDU-ČSL bude letos s ODS a TOP 09 kandidovat v koalici SPOLU. Povede ji nynější hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL). Koalice chce pokračovat v rozšiřování lyceí, která kombinují všeobecné vzdělání s technickým. V příštím školním roce na ně podalo prioritně přihlášku 701 žáků, míst je 840.

    „Do letoška se otevřelo sedm tříd a dalších osm je v plánu na příští rok. Podobné je to i u gymnázií. Letos otevřeme nové přírodovědné gymnázium na Pionýrské, které nabídne 90 míst a v dalším roce 150. Dále jsme podpořili vznik soukromého i církevního gymnázia,“ řekl Grolich. „V budoucnu plánujeme udělat velký posun v technickém vzdělávání. Chceme využít obrovský potenciál velkých technologických firem a univerzit a propojit je dohromady se středními školami,“ doplnil.

    Hnutí ANO vidí vedle nedostatečných kapacit gymnázií rezervy v nedostatku absolventů středních technických nebo zdravotních škol. „Naší prioritou je optimalizace sítě krajských škol se zaměřením na podporu technických a učebních oborů s vyšší diverzifikací středního technického školství. Považuji za nezbytné, aby nabídka oborů zrcadlila potřeby regionu. Proto je nutné směřovat podporu kraje také do oblasti vybavení sledující nejnovější technologické trendy a spolupráce se soukromým sektorem,“ uvedla lídryně krajské kandidátky ANO Ivana Solařová.

    Jednička Pirátů Jana Holomčík Leitnerová počítá s reakcí na data o preferencích a prioritách žáků, která jsou nyní k dispozici. „Budeme je sledovat a rozvoj vzdělávání a kapacit plánovat s ohledem na předpokládaný příchod dalších mladších ročníků do devátých tříd, stejně jako se zaměříme na adaptaci vzdělávání s ohledem na měnící se svět a společnost,“ řekla. Kraj by podle ní měl investovat i do oprav a rozvoje budov stávajících škol, kdy optimističtější výhled dávají chystané změny v rozpočtovém určení daní. Kromě toho vnímá i rok od roku větší potřebu v duševní podpoře dětí a dospívajících. Dalšími prioritami jsou rozvoj kompetencí ředitelů a ředitelek či příprava na reformu veřejného stravování.

    Hnutí STAN vedené Františkem Luklem chce navázat na současnou aktivitu kraje, tedy rozšiřování kapacit na všeobecných oborech či zřizování polytechnických škol, kde je větší spolupráce mezi obory. Snahou je také například skrz modernizaci zatraktivnit střední odborné školy a využít jejich kapacity. Středoškoláci by se podle Lukla měli vzdělávat s ohledem na trh práce, vhodná je proto spolupráce s podnikatelským sektorem. Za důležité rovněž považuje využití kapacit rozmístěných po kraji, aby se nepřehušťovala největší města.

    Lídr Spolu pro Moravu Jan Vitula považuje vzdělávací kapacity celkově za dostatečné. „Potřebná je spíše změna struktury. Některé obory se dlouhodobě nenaplňují a my je držíme kvůli požadavku trhu práce, ale je jich strašně moc a jsou příliš specializované. Řadu oborů, třeba ve stavařině, lze sloučit a uvolněné kapacity převést pod všeobecné školy, především směrem k posílení čtyřletých gymnázií. Udělat to lze bez velkých investic,“ míní. Vitula by také usiloval o změnu systému vzdělávání, aby se děti více učily přemýšlet, než aby se orientovaly na zapamatování velkého množství znalostí, které lze kdekoliv najít, řekl.

    V nevhodné struktuře škol vidí s ohledem na potřeby studentů a trh práce problém také SOCDEM. „Přílišná specializace v brzkém věku se neukazuje z pohledu společnosti jako ideální cesta. Daleko větší problém je nedostupnost kvalitního vzdělání pro všechny studenty, a to se musí změnit. Klíčově je, aby studenti ze Znojma, Břeclavi, Blanska, Hodonína, ale i v Brně měli možnosti dostupného a kvalitního vzdělání ideálně v místě svého bydliště, aby v systému zbytečně nepropadali studenti se svým potenciálem a my jsme již nemrhali potenciálem lidského kapitálu,“ řekl za stranu Břetislav Štefan.

    Kapacita středních škol a počet přihlášek na SŠ v Jihomoravském kraji (Zdroj: MŠMT, Krajský úřad Jihomoravského kraje)

    Kapacita míst 2024 (zřizovatel kraj) Počet přihlášek s I. prioritou 2024 (zřizovatel kraj) Převis Kapacita míst 2024 (všichni zřizovatelé)

     

    Počet přihlášek s I. prioritou 2024 (všichni zřizovatelé) Převis Kapacita míst 2020 (všichni zřizovatelé) Počet přihlášek 2020, kdy každý mohl podat dvě přihlášky (všichni zřizovatelé)
    Čtyřletá gymnázia 1417 2012 595 1817 2381 564 1572 3664
    Šestiletá gymnázia 330 1314 984 424 1437 1013 380 1855
    Osmiletá gymnázia 671 1944 1273 916 2435 1519 964 4210
    Lycea 840 701 -139 1057 901 -156 477 1077
    Střední odborné školy 4324 4361 37 5584 5288 – 296 6441 9515
    Střední odborná učiliště 998 1054 56 1164 1144 – 20 5410 5320
    Ostatní * 5695 3392 -2303 6238 3678 -2560 266 105

    *Kategorie zahrnuje pro nadcházející školní rok obory končící výúčním listem nebo diplomem, které nejsou uvedeny v kategorii SOU. Jsou mezi nimi i praktické školy. V roce 2020 Jihomoravský kraj pod touhle kategorií evidoval jen praktické školy.

     

    Vzdělanostní struktura kraje (Zdroj: ČSÚ)

    2011 2021
    Počet obyvatel kraje nad 15 let 1,000.714 1,003.977
    Vysokoškolské vzdělání 146.796 207.890
    Středoškolské vzdělání s maturitou 309.083 304.647
    Středoškolské vzdělání bez maturity 323.328 301.905
    Základní vzdělání 175.879 121.166
    bez vzdělání 3813 4947

     

    Zdroj: ČTK



    Nepřehlédněte