Jihomoravská gymnázia praskají ve švech, politici chtějí změnit strukturu středních škol

S převisem mohou částečně pomoct ostatní zřizovatelé. Dohromady je v kraji 18.129 míst na středních školách, o deset méně než přihlášek. Poptávce uchazečů ale nedostačují gymnázia. Čtyřletá, krajem zřizovaná, evidují 2012 přihlášek na 1417 míst. Současné vedení kraje si slibuje zlepšení od nově budovaného gymnázia v Pionýrské ulici. Opoziční politici by se rádi více zaměřili třeba na slučování oborů. Vyplývá to z odpovědí, které poskytli zástupci stran kandidujících na podzim v krajských volbách.

Koalici v kraji nyní tvoří zástupci KDU-ČSL, Pirátů, ODS a Svobodných a Starostové pro jižní Moravu. V opozici jsou ANO, SOCDEM, SPD a Spolu pro Moravu. KDU-ČSL bude letos s ODS a TOP 09 kandidovat v koalici SPOLU. Povede ji nynější hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL). Koalice chce pokračovat v rozšiřování lyceí, která kombinují všeobecné vzdělání s technickým. V příštím školním roce na ně podalo prioritně přihlášku 701 žáků, míst je 840.

„Do letoška se otevřelo sedm tříd a dalších osm je v plánu na příští rok. Podobné je to i u gymnázií. Letos otevřeme nové přírodovědné gymnázium na Pionýrské, které nabídne 90 míst a v dalším roce 150. Dále jsme podpořili vznik soukromého i církevního gymnázia,“ řekl Grolich. „V budoucnu plánujeme udělat velký posun v technickém vzdělávání. Chceme využít obrovský potenciál velkých technologických firem a univerzit a propojit je dohromady se středními školami,“ doplnil.

Hnutí ANO vidí vedle nedostatečných kapacit gymnázií rezervy v nedostatku absolventů středních technických nebo zdravotních škol. „Naší prioritou je optimalizace sítě krajských škol se zaměřením na podporu technických a učebních oborů s vyšší diverzifikací středního technického školství. Považuji za nezbytné, aby nabídka oborů zrcadlila potřeby regionu. Proto je nutné směřovat podporu kraje také do oblasti vybavení sledující nejnovější technologické trendy a spolupráce se soukromým sektorem,“ uvedla lídryně krajské kandidátky ANO Ivana Solařová.

Jednička Pirátů Jana Holomčík Leitnerová počítá s reakcí na data o preferencích a prioritách žáků, která jsou nyní k dispozici. „Budeme je sledovat a rozvoj vzdělávání a kapacit plánovat s ohledem na předpokládaný příchod dalších mladších ročníků do devátých tříd, stejně jako se zaměříme na adaptaci vzdělávání s ohledem na měnící se svět a společnost,“ řekla. Kraj by podle ní měl investovat i do oprav a rozvoje budov stávajících škol, kdy optimističtější výhled dávají chystané změny v rozpočtovém určení daní. Kromě toho vnímá i rok od roku větší potřebu v duševní podpoře dětí a dospívajících. Dalšími prioritami jsou rozvoj kompetencí ředitelů a ředitelek či příprava na reformu veřejného stravování.

Hnutí STAN vedené Františkem Luklem chce navázat na současnou aktivitu kraje, tedy rozšiřování kapacit na všeobecných oborech či zřizování polytechnických škol, kde je větší spolupráce mezi obory. Snahou je také například skrz modernizaci zatraktivnit střední odborné školy a využít jejich kapacity. Středoškoláci by se podle Lukla měli vzdělávat s ohledem na trh práce, vhodná je proto spolupráce s podnikatelským sektorem. Za důležité rovněž považuje využití kapacit rozmístěných po kraji, aby se nepřehušťovala největší města.

Lídr Spolu pro Moravu Jan Vitula považuje vzdělávací kapacity celkově za dostatečné. „Potřebná je spíše změna struktury. Některé obory se dlouhodobě nenaplňují a my je držíme kvůli požadavku trhu práce, ale je jich strašně moc a jsou příliš specializované. Řadu oborů, třeba ve stavařině, lze sloučit a uvolněné kapacity převést pod všeobecné školy, především směrem k posílení čtyřletých gymnázií. Udělat to lze bez velkých investic,“ míní. Vitula by také usiloval o změnu systému vzdělávání, aby se děti více učily přemýšlet, než aby se orientovaly na zapamatování velkého množství znalostí, které lze kdekoliv najít, řekl.

V nevhodné struktuře škol vidí s ohledem na potřeby studentů a trh práce problém také SOCDEM. „Přílišná specializace v brzkém věku se neukazuje z pohledu společnosti jako ideální cesta. Daleko větší problém je nedostupnost kvalitního vzdělání pro všechny studenty, a to se musí změnit. Klíčově je, aby studenti ze Znojma, Břeclavi, Blanska, Hodonína, ale i v Brně měli možnosti dostupného a kvalitního vzdělání ideálně v místě svého bydliště, aby v systému zbytečně nepropadali studenti se svým potenciálem a my jsme již nemrhali potenciálem lidského kapitálu,“ řekl za stranu Břetislav Štefan.

Kapacita středních škol a počet přihlášek na SŠ v Jihomoravském kraji (Zdroj: MŠMT, Krajský úřad Jihomoravského kraje)

*Kategorie zahrnuje pro nadcházející školní rok obory končící výúčním listem nebo diplomem, které nejsou uvedeny v kategorii SOU. Jsou mezi nimi i praktické školy. V roce 2020 Jihomoravský kraj pod touhle kategorií evidoval jen praktické školy.

Vzdělanostní struktura kraje (Zdroj: ČSÚ)

Zdroj: ČTK